Jiří Langmajer má vážnou konkurenci. Nový český herec ukázal výkon, který ho katapultoval na vrchol

Český herecký trůn nemá žádného jasně daného krále. Každého napadne někdo jiný. Může to být Langmajer, Roden, Trojan a pro pamětníky třeba Hrušínský. V posledních letech se však na obrazovkách začal objevovat nenápadný tmavovlasý mladík, který si svými výkony u mnoha diváků získal titul dědice herecké koruny.

Je přitom stále studentem a v televizi se objevuje poměrně krátce. Blýskl se například v legendární soap opeře televize Nova, hlavní rolí v moderním komediálním seriálu anebo strhující rolí zvráceného vraha. Ve věku pouhých jednadvaceti let se jedná o vskutku působivý výčet.

Herectví je velmi náročná disciplína. Zpravidla je nutné vystudovat konzervatoř a strávit roky sbíráním zkušeností ve vedlejších rolích, než se podaří nějak výrazněji zazářit.

K tomu je však potřeba štěstí a nadání a mnoho filmových snů se tak nikdy nepodaří naplnit. Občas se však na scéně objeví nějaký mladý talent, který i přes velmi nízký věk upoutá svým výkonem veškerou pozornost médií.

To je případ třeba i sympatického mladíka Maxe z Prahy. Ten se poprvé představil v seriálech Sex ‚o Clock a Ordinace v růžové zahradě. Největšího uznání se mu však dostalo letos díky jeho mrazivému ztvárnění sadistického vraha a násilníka Jiřího Straky.

Mladí talenti v detektivkách

Seriál Metoda Markovič se během prvních dvou sérií stal platformou pro mladé a nesmírně talentované herce. V první sérii to byl Petr Uhlík jako Ladislav Hojer. Ve druhé sérii zas strhující hereckou podívanou předvedl Maxmilián Kocek.

Záporáka přitom hrál úplně poprvé v životě. „Na konzervatoři i v divadlech jsem hrál samé hodné lidi,“ řekl Kocek v rozhovoru pro iRozhlas. „A protože se jako herec snažím být v každém projektu jiný, chtěl jsem dokázat režisérům, divákům i sám sobě, že umím zahrát i něco jiného, než hodného kluka,“ popsal důvody k zájmu o roli Jiřího Straky. Z té byl nejdříve nadšený, brzy mu však začala docházet krutá realita, která za seriálem stojí.

S režisérem dokonce probíral, jestli by se skutečným Jiřím Strakou neměl náhodou před natáčením i sejít. „Nakonec jsme došli k závěru, že ne,“ prozradil Kocek. Scénář a realitu souvisejícího případu však s tvůrci hojně probíral a jako dle svých slov začínající herec získal z hovorů velkou motivaci předvést životní výkon.

„Byla to veliká škola,“ popsal mladý umělec. Opravdová studia musela dokonce kvůli natáčení jít dočasně stranou. Pak však přišlo učení na maturitu a Max tak přišel o veškerý volný čas, do poslední minuty. Zkušenosti si však cení a natáčení si velmi užil.

Maturitu zvládl

Max o natáčení dopředu věděl a tak se před začátkem dopředu připravoval. Když však došlo na období absence ve škole, většinu nabytých znalostí zapomněl. „Učil jsem se v lednu, ale v dubnu jsem nevěděl nic. A na maturitu — na tu ústní konkrétně — jsem se učil pět dní,“ popsal. Zkoušky si pak chytře naplánoval tak, aby mu natáčení nijak časově nepřekáželo. Studentský rituál dospělosti na Pražské konzervatoři nakonec úspěšně zvládl.

Vedení školy nezapomněl poděkovat. „Protože to, že mi povolili točit — a ještě takovouhle roli — během maturitního období, je velká vzácnost,“ řekl. Ještě před několika lety by to žákovi nejspíš prý škola rozhodně nedovolila.

Zdroje: iRozhlas, iDnes, Dotyk.cz