Nový film s Langmajerem je hit roku. Lidi z kina odcházeli v slzách a věří, že za roli na 100 % dostane Oscara
Jiří Langmajer obvykle hraje šarmantní frajery, kteří mají úspěch u žen. Ale letos dostal roli, která pro něj až tak typická nebyla. Diváci z kina odcházeli v slzách a na sociálních sítích se rozjela bouřlivá debata. Někdo dokonce napsal, že by měl dostat Oscara. A nebyl to jediný takový komentář.
Sociální sítě jsou dnes nejrychlejší zpětnou vazbou k tomu, jak diváci film vnímají. A když letos na jaře přišel do kin snímek, ve kterém hrál nejen Jiří Langmajer, ale například také Ondřej Vetchý, debata na Facebooku byla více než vášnivá.

„Langmajer by si za tohle zasloužil Oscara. Poprvé nehraje jen dalšího vousatýho frajera.“ Další přidal: „Viděla jsem to včera večer a brečela celou cestu domů. Langmajer tam byl úplně jiný, než jsem zvyklá.“ Ale to by samozřejmě nebyly české komentáře, aby se tam neobjevil i nějaký rýpal: „Oscar pro českého herce? To se nestane. Ale fakt mu to sluší víc než ty jeho obvyklý role.“
Jasně, realisticky vzato Langmajer nedostane Oscara za roli v českém filmu. To všichni víme. Ale právě tyto reakce ukazují, jak moc lidi snímek zasáhl. Diváci psali, že čekali další typickou českou romanci s předvídatelnými zápletkami. Ale nakonec zhlédli snímek, který je donutil přemýšlet o vlastním životě.
Slepý ladič klavírů v hlavní roli
Jiří Langmajer většinou hraje muže, kteří mají u žen velký úspěch a dokážou si vzít, co chtějí. Málokdy dostane jinou roli, než kterou je charismatický muž kolem padesáti, který umí skvěle mluvit, oblékat se a bavit lidi kolem sebe. Tady však Langmajer hraje slepého ladiče klavírů, který se každou středu schází s kamarádem v hospodě na šachovou partii.
Jedna divačka na FB dodala: „Normálně Langmajera nemám moc ráda, ale tady byl skvělý. Možná i lepší než Vetchý.“

Příběh houslaře, kterému dochází čas
Hlavní postava je houslař Josef, který žije v pavlačovém domě a celý život pro ostatní vyrábí hudební nástroje. Sám žije skromně, má fenku a stará se o malou louži vody na dvoře, aby z ní mohli pít ptáci.
Navíc tajně miluje sousedku Anežku, kterou nicméně nikdy neoslovil. A kamarádí se právě s tím slepým ladičem klavírů, se kterým chodí každý týden hrát šachy. Pak Josef zjistí, že má rakovinu a pravděpodobně mu nezbývá moc času. Najednou mu dojde, že si všechny ty roky myslel, že má před sebou moře času. Ale ve skutečnosti mu zbývá jen malá louže.
A Josef tak začne dohánět, co odkládal. Vyrobí housle z toho nejlepšího dřeva, které léta schovával v dílně. Pozve Anežku ven a nechá si ušít oblek na pohřeb.
Pohádka pro dospělé, nebo kýč?
Kritici vytýkají předvídatelnost, nedostatek konfliktů, až pohádkovou atmosféru. Jeden z nich napsal, že snímek působí jako pilotní díl k Ordinaci v Růžové zahradě. Ale komentáře běžných diváků jsou pozitivnější. Podle některých se dokonce jedná o nejlepší český film, jaký byl kdy natočený.
„Možná je to pohádka pro dospělé. Ale někdy potřebuju pohádku víc než realitu.“
Barevný svět jako z pohádky
Natáčelo se v Praze na Malé Straně a ve Skutči. Vizuálně je celý snímek laděný do jasných barev, všude je slunce a nechybí četné estetické záběry. Vypadá to krásně, možná až moc. Jeden z kritiků to přirovnal k filmu Barbie, prý všechno září až moc novotou.
Langmajer sám přiznal, že role byla těžší, než čekal. Hrát slepotu není žádná sranda, nesmíte se dívat na lidi, ale musíte reagovat na zvuky, které byste jindy ani nezaznamenali. Vetchý a Langmajer se znají dlouho, ale obvykle spolu nehrají, a tak byli rádi, že tady se před kamerou sešli oba.
Linda Rybová vzpomínala na natáčení trochu s hrůzou. Točilo se v hrozných vedrech a kvůli jedné scéně jedla vanilkovou zmrzlinu od rána do večera. Teď prý ji nemůže ani vidět. A Sara Sandeva se kvůli filmu Moře na dvoře musela skutečně naučit hrát na housle.
Zdroje: csfd.cz, magazin.aktualne.cz, csfd.cz
