Málokdo to ví: Tato herečka byla za socialismu slavnější než Popelka, ale dnes už si ji nikdo nepamatuje
V době, kdy televize vysílala jen dva programy a fronty na banány byly delší než čekání na autobus byla jednou z nejvýraznějších tváří československé televizní zábavy.
Byla nejen herečkou, ale i symbolem éry, kterou bychom dnes raději vytěsnili z paměti a její jméno znala celá země. A dnes? Pro mladší generaci je téměř neznámou postavou, a když už se o ní mluví, tak spíš kvůli politice než kvůli herectví. A přesto to byla žena, která svého času zářila víc než Popelka.
Profesionálka, která dobyla televizní obrazovky
Jiřina Švorcová tíhla k herectví už od dětství. Po studiích na Státní konzervatoři se stala členkou Divadla na Vinohradech, kde strávila v podstatě celou svojí profesionální kariéru. Divadlo pro ni nebyla jen práce, byla to vášeň a služba. Patřila mezi tvrdě pracující herečky, které si zakládaly na profesionalitě. Byla známá tím, že se pečlivě připravovala na každou roli a nebála se herecky ujmout jakýchkoliv postav.
Žena za pultem
Z televize se Švorcová nesmazatelně zapsala do paměti československých diváků především díky seriálu Žena za pultem. V roli prodavačky Anny Holubové se stala ztělesněním obyčejné ženy za socialismu. Tento seriál, který dnes mnozí považují za propagandistický kýč, byl tehdy obrovsky populární a herečka se rázem stala národní ikonou. Švorcová tehdy obdržela i Státní cenu Klementa Gottwalda, což bylo jedno z nejvyšších ocenění socialistické kultury. Její sláva byla obrovská – dostávala stovky dopisů od fanoušků a často byla zvána na besedy, kde rozdávala podpisy. Tehdy byla skutečnou celebritou.
Její soukromí život ale připomínal trochu horskou dráhu. Kdo by čekal velký milostný příběh a celoživotní lásku, ten se šeredně spletl. Švorcová byla v soukromí vášnivá, přitahovala muže a když byla přitažlivost oboustranná, nedokázala jim odolat. Za svůj život měla čtyři osudové lásky, přičemž její poslední manžel, malíř a výtvarník Vladimír Šolta tragicky zemřel po pádu ze schodů v třiapadesáti letech. Švorcové bylo tehdy k padesáti a znovu se již nevdala. Možná byla v podzimu svého života umírněnější, možná byl Šolta její pravou láskou, která už nešla nahradit, nicméně až do své smrti žila sama.
Z vrcholu na dno
Zatímco její herecký talent jí otevřel dveře do domácností skrz televizní obrazovky, její politická angažovanost jí později zavřela dveře do srdcí mnoha diváků. Jiřina Švorcová byla oddaná členka KSČ a stala se hlasitou obhájkyní normalizačního režimu. Dokonce i v době, kdy už mnozí herečtí kolegové opatrně kritizovali poměry, Švorcová stála pevně za režimem. Veřejně podporovala sovětskou okupaci a po revoluci v roce 1989 odmítla připustit, že by socialismus selhal, což jí stálo herecká angažmá a od 90. let už v podstatě nehrála.
Režisér Zdeněk Troška o ní jednou řekl: „Když ji budu vnímat čistě jako herečku a nechám stranou její politické přesvědčení, byla nesmírně charakterní, vnímavá, citlivá a zkušená. Moc rád vzpomínám na Krále Šumavy, Ženu na pultem, i další filmy či inscenace. Já si ji nesmírně vážil nejen pro její herecké umění, ale proto, že si stála za svým názorem.“ I přes to se z nejpopulárnější ženy televizních obrazovek upadla velmi rychle do zapomnění, ze kterého se až do konce svého života nezvládla vytáhnout zpět.
Hvězda jedné éry
Příběh Jiřiny Švorcové ukazuje, jak složité a mnohovrstevnaté mohou být lidské osudy – zvlášť když kultura a politika stojí tak těsně, že už nejde oddělit. Švorcová se sice zařadila mezi herečky, jejíž jméno dnes zná jen hrstka zapálených fanoušků a pamětníků, ale i přesto je zpětně těžké na ní pohlížet černobíle. Byla to vynikající herečka s velkým talentem i charismatem – a to jí bez ohledu na politické vyznání nemůže nikdo upřít.
Zdroje: www.medium.seznam.cz, www.plus.rozhlas.cz, www.fdb.cz
