Tohle jméno kdysi patřilo dětem „estébácké smetánky“. Dnes ho nosí ještě 300 tisíc Čechů. Jste mezi nimi?

Jedno mužské jméno definovalo „zlaté šedesátky“, kdy bylo u novorozených chlapců nejčastější v celé republice a na špici se drželo i v dalších ročnících, než ho zhruba v polovině dekády začal střídat jiný favorit. Byla to doba velkých nadějí i obav, kdy se kultura a politika sice pomalu uvolňovala, ale StB byla stále velmi aktivní a dohlížela na každodenní život. Jméno bylo oblíbené u všech, a to od běžných rodin až po rodiny příslušníků StB, protože když je jméno číslo 1 v ročníku, volí ho zkrátka každý. Včetně estébácké elity. 

Šedesátá léta přinesla do Československa nejen zmíněné kulturní uvolnění, ale i ekonomické experimenty a zároveň rostoucí dohled bezpečnostních složek. Po srpnu 1968 se země propadla do normalizace. V takovém prostředí se konzervativnější volby jmen jevily „bezpečně“ a tradiční mužská jména ovládala porodnice. Státní bezpečnost, komunistická politická policie, byla integrální součást mechanismu moci, který dohlížel na veřejný život. 

Co říkají statistiky šedesátek?

Ročníkové přehledy potvrzují, že začátek 60. let patřil právě Jiřím, kdy se u nás v tomto roce narodilo zhruba 5 300 jeho nositelů. Teprve druhá polovina dekády přinesla změnu kurzu směrem k Petrovi. Dlouhé časové řady Českého statistického úřadu navíc ukazují, že chlapecká jména se dědí mnohem stabilněji než dívčí, což vysvětluje sílu tradičních voleb v porodnicích té doby.

Proč ho teda měly i „děti estébácké smetánky“? V první řadě je důležité poznamenat, že neexistoval žádný tajný seznam „povolených“ jmen. Byla to prostě jen síla trendu, protože když je nějaké jméno v daném roce úplně nejpopulárnější, berou si ho prostě všichni stejně tak, jako děti učitelů, dělníků nebo lékařů. Trend jmen totiž neřeší profesi ani postavení, protože funguje stejně jako móda v oblečení či hudbě a šíří se celou společností. 

Jak to je dnes? 

Kolik lidí u nás tohle jméno nosí? Stále hodně. Dnes se u nás jmenuje Jiří zhruba 296 090 mužů, takže odhadem jeden Jiří na 36 obyvatel a průměrný věk kolem 49 let. U miminek už ale Jiří jedničkou dnes není. V roce 2024 vedl mezi chlapci Jakub, hned za ním byl Matyáš a třetí byl Jan. Jiří si drží „velké jméno“ hlavně díky silným ročníkům padesátých a šedesátých let.

A význam? Pochází z řeckého geórgos, což v překladu znamená „ten, kdo pracuje se zemí“, tedy rolník, zemědělec, možná i proto je u nás spojené se sv. Jiřím a jarními tradicemi. 

Legenda a jarní pranostiky 

Sv. Jiří je u nás symbolem jarního zlomu. Rytíř, který podle legendy skolil draka, patron zemědělců, pastýřů i pocestných. Říká se, že „klíčem odemyká zemi“ kolem 24. dubna se tradičně totiž rozbíhaly jarní práce. Vyráželo se na pole, vyháněl se dobytek na první pastvu, opravovaly se ploty, čistily meze a louky se rychle zelenaly.

K nejznámějším pranostikám patří, že „na svatého Jiří vylézají hadi a štíři“, ale také, že po tomto dnu se citelně prodlouží dny a zima jde pomalu, ale jistě pryč. V mnoha regionech se slavil menší svátek nebo přijela pouť, děti dostávaly první „jarní“ úkoly a vesnice se po zimě probouzela k životu, zkrátka začínala práce i radost. 

Slavní nositelé jména 

Když se řekne tohle jméno, naskočí i dost známých českých jmen, například Jiří Menzel, který proměnil hrabalovskou něhu a ironii ve světový filmový jazyk a jako režisér přivezl do Česka Oscara. Jiří Trnka byl průkopník loutkové animace, který dal české tvorbě tvář. Jeho filmy, výtvarný rukopis a práce s fantazií nasadily laťku, ke které dodnes vzhlížejí uznávaní animátoři i ilustrátoři. Jiří Suchý, duše Semaforu, který vrátil češtině hravost a švih. Ikonické chytré texty, melodie, humor i civilní kouzlo, které formovalo domácí popkulturu a ovlivnilo několik generací. 

Zdroje: krestnijmeno.prijmeni.cz, ct24.ceskatelevize.cz, kurzy.cz