V Princezně se zlatou hvězdou jen zářil. Pak dostal infekci a amputovali mu nohu

Proslavil se v pohádce Princezna se zlatou hvězdou, kde si zahrál postavu prince Radovana. Od uvedení pohádky uběhlo již více než 60 let. V té době zřejmě nikdo netušil, jaké zdravotní patálie tohoto herce na jeho životní cestě potkají. 

Princezna se zlatou hvězdou byla svého času jednou z velmi populárních pohádek Československa. Ačkoliv se v ní objevilo mnoho herců, s vážnými zdravotními problémy se ke sklonku svého života potýkal jen jeden z nich. Ten, kterého hlavní role prince proslavila asi nejvíce. 

Role prince jej zapsala do povědomí diváků 

Josef Zíma byl hercem i zpěvákem, který se narodil do rodiny učitelů. Herectví vystudoval na divadelní fakultě. Svůj talent projevoval nejen při hraní, ale také při zpěvu. Od roku 1950 sólově zpíval s orchestrem Jaroslava Ježka. Dlouhodobě působil například v divadle v Benešově nebo v Armádním uměleckém souboru. I když měl za sebou nespočet rolí a také hudebních vystoupení, asi největší slávu mu přinesla postava prince v pohádce Princezna se zlatou hvězdou. Ta měla premiéru 18. prosince roku 1959. 

Posledních pár let života bojoval s bolestivou nemocí 

Zíma prožil nádherný život, který mu však ke sklonku života komplikovala jedna zákeřná nemoc. Neprůchodnost cév, o které se v souvislosti s amputací nohy tohoto herce hovořilo, může být způsobena celou řadou faktorů. Nejčastější příčinou bývá takzvaná ateroskleróza neboli kornatění tepen. Při ní dochází k ukládání tukových plátů na stěny cév, což může vést k zúžení a ztrátě pružnosti cév, které se mohou ucpat. Za ucpáním však může stát i embolie, trombóza, nezdravý životní styl, zánětlivá onemocnění či vysoký krevní tlak a cukrovka. 

Příčin pro ucpání cév a následnou amputaci je skutečně mnoho. Josef Zíma podle dostupných informací trpěl takzvanou ischemickou chorobou dolních končetin. Tedy chronickým onemocněním, při kterém dochází k zúžení a postupnému uzávěru tepen, které zásobují nohy. Nedostatečný přítok krve vede k bolestem, trofickým změnám nebo až k amputaci. 

Bakteriální infekce byla pro jeho zdravotní stav zásadní 

Konečnou pro Josefa Zímu nebyla pouze neprůchodnost cév. K tomuto závažnému onemocnění se přidala i bakteriální infekce. Ta způsobila znecitlivění končetiny a její zčernání. To již zřejmě i sám herec věděl, že je stav jeho končetiny nevratný. Amputace se v tu chvíli stala nevyhnutelnou. 

Josefovi Zímovi bylo v době amputace již 92 let. Protože se s bolestmi způsobenými neprůchodností cév trápil dlouhé roky, možná to pro něj bylo i částečné vysvobození. Zároveň však jedním dechem dodával, že nebýt fanoušků, přátel a blízké rodiny, dávno by chtěl boj s životem na tomto světě vzdát. Naštěstí však měl dostatek hnací síly v podobě svých přátel z blízkého okolí. 

Sílu sbíral na podiu a mezi kamarády

To, že mu blízcí lidé dodávali obrovskou sílu, dokazuje i fakt, že se pár dní po operaci objevil na divadelních prknech v pražském Divadle u Hasičů. Zde sklidil nejen za svou statečnost obrovský potlesk, který trval dlouhé minuty. Vystoupil tehdy na výročním koncertu Orchestru Karla Vlacha. 

Pro Zímu se nejednalo o jedno z běžných vystoupení. Byla to pro něj další motivace k pokračování v životě. Ten, i když je někdy velmi náročný, přináší zároveň i krásné momenty. Právě vystoupení na divadelních prknech bylo pro tohoto herce a zpěváka dalším impulsem, že život není jen černobílý.

Zdroje: iDnes.cz, Tn.nova.cz, Csfd.cz