Po Spalovači mrtvol přišel trapas: Stejný režisér natočil takový kýč, který dodnes nemá obdoby

V osmdesátých letech se československý filmař rozhodl natočit horor o závodním autě, které saje krev svým řidičům. Cenzura film tak poškodila, že ho režisér dodnes označuje za své nejzmrzačenější dílo. Přesto vznikl kultovní snímek s jedinečným vozem, který je dnes vystaven v automobilovém muzeu. 

Osmdesátky rozhodně nepatřily k nejveselejším časům tuzemské kinematografie. Filmaři museli kličkovat mezi tím, co chtěli natočit, a tím, co jim režim dovolil. Přesto se občas někomu podařilo protlačit projekt tak šílený, že dodnes vyvolává údiv.

Juraj Herz, režisér známý svým ponurým humorem ve „Spalovači mrtvol“, se rozhodl zkusit štěstí v žánru, který byl v tehdejším Československu prakticky tabu. Horor totiž komunistické vedení považovalo za úpadkový západní výmysl. Herz ale měl jiný názor a sáhl po námětu, který byl tak bizarní, až byl zajímavý. Přesto je však jeho snímek pro dnešní publikum trapasem – jeho hodnocení 55 % je totiž oproti Spalovači mrtvol s 88 % až nápadně nízké. 

Spisovatele Josefa Nesvadbu, psychiatra z povolání, napadlo napsat povídku o autě, které potřebuje ke svému chodu lidskou krev. Nesvadba evidentně tušil, kam se ubírá moderní svět posedlý automobilismem.

Design navržený přímo peklem

Aby měl film logiku, potřeboval Herz v prvé řadě vozidlo, které by na plátně vypadalo skutečně děsivě. Štěstí přálo připraveným, v mladoboleslavské Škodě ležel zapomenutý prototyp, který se nikdy nedostal do výroby. Model 110 Super Sport byl v roce 1972 hvězdou bruselského autosalonu, kde dokonce zastiňoval koncept Aston Martinu.

Theodor Pištěk, mistr kostýmního a výtvarného designu, z bílého prototypu udělal černé monstrum. Výsledný Ferat dostal zlověstná úzká světla, masivní zadní křídlo a celkově vypadal jako něco, co by si objednal sám ďábel. Auto mělo šest výklopných předních světlometů, odklápěcí dveře a dokázalo jet přes dvě stovky kilometrů za hodinu. Název Ferat měl diváky ihned nasměrovat k hororové klasice Nosferatu. 

Boj s pečlivými cenzory

Herz původně plánoval natočit opravdový horor, který by se nemusel schovávat za západní konkurenci. Dokonce angažoval Jana Švankmajera, který vyrobil biologický motor z opravdových kravích vnitřností. Jenže pak zasáhla cenzura a do díla se zakousla tak pořádně, že sám režisér označil výsledek za svoje nejzmrzačenější dílo. Švankmajerovy biologické vnitřnosti tak byly vystřiženy, stejně jako příliš krvavé scény. 

Hvězdy za volantem prokletého vozu

Do hlavních rolí obsadil Herz Jiřího Menzela jako doktora Marka a Dagmar Veškrnovou v roli Mimy, řidičky sanitky. Menzel hrál lékaře, který postupně odhaluje děsivé tajemství závodního týmu a snaží se zachránit kolegyni před prokletím upírského auta. Veškrnová, kterou Herz obsazoval už do předchozích filmů, dostala roli ženy posedlé rychlostí. 

Práce s jedinečným vozem přinesla řadu nečekaných problémů. Auto během natáčení najezdilo přes tisíc a půl kilometrů, ale herci za volantem prakticky neseděli. Většinu jízd absolvoval testovací pilot automobilky Stanislav Cinkl, protože Petr Čepek ani Jana Břežková neuměli řídit.

Dagmar Veškrnová na natáčení s Feratem nevzpomíná zrovna v dobrém. Po jedné ze scén, kdy se vůz převrátil na bok, unikal do kabiny benzín a výpary byly tak silné, že v autě prakticky nešlo vydržet.

Odhalení bizarního experimentu

Upír z Feratu z roku 1981 představuje jedinečný pokus československé kinematografie o moderní horor s prvky sci-fi. I přes cenzorské zásahy a omezený rozpočet vzniklo dílo, které nemá ve světové produkci obdoby. Film měl premiéru 28. května 1982 s označením „nepřístupný mládeži„. „Tento film má skvělý nápad, ale s realizací už je to horší… ale věřím, že ve své době to mohl být poměrně hit,“ glosuje jeden z diváků na filmovém portálu.

Zdroje: filmovyprehled.cz, cs.wikipedia.org, csfd.cz