Kam by se čert neodvážil, tam vešla ona. Žena, která děsila celé Československo, je dnes kultovní hvězdou

Byly doby, kdy se lidé na obrazovky dívali s napětím a lehkým strachem. Stačil jediný pohled, jediný výraz a postava, která se objevila na scéně, způsobila, že divákům běhal mráz po zádech. Nešlo o klasického strašáka nebo pohádkového čerta, ale o ženu, jejíž přítomnost dokázala vyvolat neklid i fascinaci zároveň.

Atmosféra, kterou kolem sebe šířila, byla nezapomenutelná. Přísný pohled, charismatický hlas a způsob vystupování, který se vryl do paměti celé jedné generace, vytvořily obraz osobnosti, před níž by leckdo raději uhnul z cesty. Přesto se na ni nedalo zapomenout. A dodnes patří mezi nejvýraznější figury, které kdy československá kinematografie nabídla.

Až s odstupem času si diváci uvědomili, že nejde o skutečnou hrozbu, ale o herecký výkon, který byl mimořádně přesvědčivý. Herečka, která tuto postavu ztvárnila, byla totiž mimo kameru úplně jiným člověkem. Laskavým, skromným a zároveň nesmírně talentovaným. Svou rolí ale dosáhla toho, že se stala kultovní hvězdou, na kterou se vzpomíná dodnes.

Postava, která budila strach

V 70. a 80. letech patřila k nejdiskutovanějším ženským postavám. Její tvář se objevovala v televizi i v kinech a pokaždé budila silné emoce. Děsila, ale i přitahovala, protože za přísnou maskou se skrývalo něco lidského. Diváci na ni reagovali bouřlivě. Někteří ji nenáviděli, jiní obdivovali. A právě to je znak velkého herectví. Schopnost vyvolat reakci, která nenechá nikoho chladným.

Touto herečkou byla Jaroslava Obermaierová, která svou rolí zanechala nesmazatelnou stopu. Přestože ji mnozí znají i z jiných filmů a později i z televizního seriálu Ulice, právě její účinkování ve filmu Kladivo na čarodějnice (1969), kde ztvárnila postavu Alžběty Sattlerové, dcery jedné z pronásledovaných rodin, jí zajistilo kultovní status. Atmosféra filmu byla mimořádně tísnivá a její přesvědčivý výkon působil na diváky velmi silně. Obermaierová dokázala skloubit přísnost s křehkostí, a tím vytvořila postavu, která se stala symbolem své doby.

Mimo kamery je však úplně jiná. Přátelská, otevřená a se smyslem pro humor. Kolegové na ni vzpomínají jako na ženu, která vždy šířila dobrou náladu, i když na obrazovce ztělesňovala hrozivou autoritu. Její herecký talent jí umožnil pohybovat se napříč žánry. Od dramat přes komedie až po nekonečný seriál, ve kterém si ji zamilovalo nové publikum.

Kultovní hvězda

Časem se z někdejší děsivé figury stala legenda, kterou si lidé připomínají s úsměvem a úctou. Postava, která kdysi vyvolávala obavy, dnes patří do zlatého fondu československé televizní a filmové historie. A Jaroslava Obermaierová se díky ní stala herečkou, kterou oceňují nejen pamětníci, ale i mladší generace diváků.

Dnes se na její výkon pohlíží nejen s nostalgií, ale i s respektem. Filmoví historici upozorňují, že její postava ukázala, jak silný vliv může mít ženský charakter v kinematografii, kde tehdy dominovaly mužské role. V mnoha ohledech se stala průkopnicí, která dokázala změnit stereotypy a inspirovala další tvůrce i herečky.

Obermaierová navíc ukázala, že i jedna role může být odrazovým můstkem k dlouhé a pestré kariéře. I když jí tato postava přinesla pověst „děsivé ženy“, ona sama ji dokázala přetavit ve výhodu. Místo škatulky využila svou popularitu k dalším příležitostem a ukázala, že umí zahrát jemnost, humor i drama.

Odkaz a inspirace

Její příběh je důkazem, že i role, která byla původně brána s obavami, může nakonec přinést herečce nehynoucí slávu. A že někdy stačí jeden výrazný výkon, aby se člověk stal nesmazatelnou součástí kulturní paměti celé země.

Dodnes se o ní píše nejen v souvislosti s tehdejší rolí, ale i s její odvahou postavit se novým výzvám. V rozhovorech často připomíná, že největší ocenění je pro ni potlesk publika a to, že ji lidé oslovují na ulici s úsměvem. Tato blízkost k divákům a schopnost oslovit různé generace dělají z Jaroslavy Obermaierové výjimečnou osobnost české kultury.

Zdroje: csfd.cz, seznamzpravy.cz, filmovyprehled.cz