Když tenhle český film vidí cizinci, berou nohy na ramena. Do Prahy se už nikdy nevrátí a místo piva si dají radši mléko
Gangsterky nás fascinují. Často nás vtahují do světa, kde platí jiná pravidla, než jaká známe z každodenního života. Z jedné strany nás přitahují temné a nebezpečné příběhy, na druhé straně nás láká svědectví o pádu moci a honbě za padouchy. Americké klasiky jako jsou Kmotr nebo Zjizvená tvář dokázaly dokonale zprostředkovat syrovost zločinu a napětí.
České gangsterky zase často spojuje propracovaná síť podsvětí, politiky a byznysu, odkazuje na reálné kauzy a vynáší na světlo křehkou hranici mezi spravedlností a bezprávím.

Praha sídlem zločinu
Tahle naprosto unikátní česká krimi, inspirovaná skutečnými událostmi uhranula české i zahraniční diváky. Film, kde hlavní postava začíná jako pouhý vekslák s digitálními hodinkami a prokope si skrz pašování zboží cestu až mezi nejmocnější postavy státu. Sledujete jeho postupné stoupání, vliv na podnikatele a politiky včetně tajuplného archivu kompromitujících materiálů. Na druhé straně stojí morálkou a spravedlností poháněný vyšetřovatel, který se řídí heslem, že zločin nesmí zůstat nepotrestán. Vzniká tak napínavá hra dvou světů: právo versus bezpráví a spravedlnost versus moc.
Tohle se opravdu stalo
Asi už tušíte, o jakém snímku je řeč. I když pracuje s pseudonymy, věnuje se jednomu z nejvýraznějších postkomunistických mafiánských bossů, Františku Mrázkovi. Děj Příběhu Kmotra je zasazený do skutečných událostí: od pozvolného vyšachování protivníků, tunelování realit a využití kuponové privatizace, po síť kompromitujících materiálů a záhadné vraždy. Znělo by to až neuvěřitelně, ale bohužel, přesně takhle vypadaly divoké devadesátky v srdci Česka.

Zajímavosti a perličky
Film vyšel v roce 2013, pracoval na něm režisér Petr Nikolaev společně se scenáristou Miroslavem Oščatkou, podle námětu knihy Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek. Měl rozpočet téměř 30 milionů korun a v českých kinech utržil zhruba o 10 milionů víc, což byl skvělý úspěch.
Hlavní roli Vedrala měl původně hrát někdo jiný, ale nakonec ji převzal naprosto věrohodný a fenomenální Ondřej Vetchý. Film zhlédlo v kinech téměř 296 tisíc diváků, což ho řadí mezi nejnavštěvovanější české filmy roku 2013, a v absolutní návštěvnosti je na čtvrté příčce. A například na Kinoboxu kritici ocenili, že jde o slušnou, napínavou žánrovku, kterou u nás není tak snadné natočit.
České gangsterky
Podobných snímků, které zkoumají české podsvětí je stále poskromnu, i když je nutno říci, že v posledních letech pár kvalitních přibylo. Ze starší tvorby stojí rozhodně za zmínku Sametoví vrazi z roku 2005. V trochu jiné rovině dvou celovečerních snímků stojí Gangster Ka a Gangster Ka: Afričan, který vypráví příběh mafiánského bosse Radovana Krejčíře. A pokud bychom se odvážili do temnějších psychologických vod českého dramatu, nelze opomenout snímek Kajínek – i když je to víc detektivní než klasická gangsterka. A pokud by snad divák toužil po uceleném pohledu na éru českého podsvětí, zločinů a spletitých intrik, za shlédnutí rozhodně stojí minisérie Devadesátky se skvělým obsazením, kde jsou slavné zločiny pohromadě a popořadě.
Praha jako kriminální centrum
Příběh Kmotra je film, který diváka vrhá zpátky do reality – do naší české historie, kde se spojovaly nejtemnější stránky politiky, korupce a násilí. Vidět takový snímek cizinci, asi by měli o bezpečnosti v našem hlavním městě trošku děsivější představu: Praha ve vybraných snímcích figuruje jako útočiště protkané mafiánskou sítí. Přesto, nebo právě proto, takové příběhy mají obrovskou vypovídací sílu. Ukazují, že přestože ve světě zla a moci může spravedlnost vytrvat a právní stát, byť oslabený, má stále šanci zvítězit. A konec konců, takové filmy vypovídají spíš o naší historii v době změny režimu než o současné situaci, která je úplně někde jinde.
Zdroje: filmovyprehled.cz, csfd.cz, cs.wikipedia.org