Kina mohou balit kufry. Jednoduché vylepšení promění sledování filmů doma k nepoznání

Také si pamatujete ty doby, kdy sledování filmu v kině bylo unikátním zážitkem, kterému se ani zdaleka nic nedokázalo vyrovnat? Vidět něco na velkém plátně bylo prostě něco, co se nedalo nijak nahradit, ba ani se tomu vzdáleně přiblížit. Ve světě moderních technologií už to ale není tak kontrastní, jako tomu bývalo dříve. Je pravda, že stále to má své kouzlo. Pořád je to o tom, že jdete ven a koupíte si třeba popcorn, který prostě doma nechutná tak dobře. Nicméně dnes už dokážete doma vykouzlit něco, co je lepší než kino.

Nedávno na mě přišla taková chvíle, kdy jsem si jednoho večera sedl doma na gauč, pustil film a přemýšlel jsem, jak bych ten zážitek ještě vylepšil, aby to bylo lepší než v kině a já tam už nemusel. Ne že by kina byla špatná. Jenže doma si to člověk začne postupně ladit podle sebe a snaží se to vychytat tak, aby měl ten nejlepší zážitek pořád po ruce, když už si stejně platí Netflix nebo jinou streamovací platformu.

Začíná to úplně nevinně

Nejdřív si koupíte lepší televizi. Větší úhlopříčku, protože proč ne. Pak si řeknete, že by to chtělo lepší zvuk, protože ty vestavěné repráky… no, známe to. Tak následuje soundbar nebo rovnou menší domácí kino. A najednou se to zvrtne a vy si z obýváku vytváříte malé domácí kino, které působí snad i lépe než to venku.

Pak přijde chvíle, kdy už je vaše peněženka prázdná a potřebuje chvíli oraz, tak začnete řešit věci, které nic nestojí. Začnete například řešit umístění televize. Mně to dlouho přišlo zbytečné a nechtěl jsem se s tím ztrácet čas. Prostě jsem ji postavil na stolek a hotovo. Jenže když ji dáte správně do výšky očí, trochu si pohrajete se vzdáleností od gauče a odstraníte rušivé odlesky, změní vám to také zážitek víc, než byste čekali.

Co ten nepořádek okolo

Když jsem umístil televizi do správné polohy, začal jsem řešit to okolo ní. Tohle je věc, kterou v kině neovlivníte vůbec a doma to máte naopak plně ve svých rukou. Vyřešil jsem hlavně přirozené osvětlení, které jsem odstínil závěsy, a pořídil malou odstíněnou lampu, aby nesvítila do televize a já zároveň viděl na mlsání na stole. Ona i úplná tma není pro sledování ideální. Světlo bylo najednou příjemné, ale i tak mi přišlo, že mě trochu ruší a odvádí moji pozornost od televize, že pak barvy nevidím tak dobře. Začal jsem proto přemýšlet, co bych ještě v rámci osvětlení mohl vylepšit.

Když jsem tak seděl u filmu, najednou mi začalo připadat, že je v místnosti moc tma, a když rozsvítím, tak zase světlo, které mi narušuje atmosféru filmu. Cítil jsem, že tím nejsem tak vtáhnutý do děje. Tak jsem začal hledat i na internetu, jak ideálně nasvítit televizi, nebo jestli sledovat ve tmě, či při mírném osvětlení, a narazil jsem na něco, co úplně změnilo tuhle hru od základu.

Světlo, které vás vtáhne do děje

Na jedné stránce jsem našel pojem ambientní LED osvětlení a když jsem o tom začal číst víc, přesvědčilo mě to o tom, že to musím vyzkoušet. Objednal jsem to na internetu a do večera jsem to měl v boxu přepravce. Samotná instalace nebyla vůbec složitá, byl k tomu i přehledný návod a musím se přiznat, že jsem byl velmi skeptický na začátku. Protože i po tom, co to dorazilo, to vypadalo docela fórově, jak se říká. Ale s výsledkem jsem byl ve finále velice mile překvapen.

Za televizí se rozsvítilo světlo, které přesně kopírovalo to, co se dělo na obrazovce. Barvy se měnily podle scény, jemně přecházely jedna v druhou a nebylo to nic rušivého, spíš naopak. A najednou ten obraz nebyl jen v malém rámečku, ale působil, jako by se rozlil do celého prostoru.

Multiplexy nemají šanci

Nejde jen o vizuální efekt. Má to i praktickou stránku. Když koukáte na televizi ve tmě, oči dostávají zabrat, protože kontrast mezi jasnou obrazovkou a tmavým okolím je obrovský. Tohle podsvícení to vyrovná. Oči si odpočinou. A vy vydržíte koukat klidně o film déle, aniž by vás pálily. Ale hlavně ten pocit. To se těžko popisuje, dokud to nezažijete.

Najednou máte pocit, že ten obraz je větší, než ve skutečnosti je. Barvy působí živěji, černá je hlubší a celé vás to jakoby pohltí. Ať pustíte film, zápas nebo hrajete hru, vtáhne vás to víc. A jo, přiznávám, trochu jsem se do toho ponořil. Začal jsem si hrát s detaily. Nastavení barev na televizi a tak, a nakonec jsem to vyladil v útulný domácí zážitek, který je pro mě fakt silnější, než zažiji v kině. Jak to vypadá u vás, také máte malé filmové doupě? Nebo stále dáváte přednost kinu?

Zdroje: energozrouti.cz, nej.cz, reddit.com