Kolik je 9 + 9 ÷ 3 × 3 – 9 = ? Vypadá to triviálně, ale je to past, která zmate i dospělé

Možná to bude znít divně, ale občas někteří z nás neznají ani ty nejběžnější matematické základy. Stačí pár let mimo školní lavice a už si nepamatujeme ani to, co nám kdysi přišlo nejjednodušší. Paměť je přitom potřeba procvičovat i po ukončení školy a obzvlášť ve starším věku. Můžeme si tak prodloužit život, zdraví a vyhnout se řadě nemocí. 

Paměť je nesmírně důležitá a doprovází nás téměř ve všech situacích v každodenním životě. Když začne chátrat, může to být velmi náročné a pocítí to nejen dotyčný, ale i jeho okolí. Proto je obzvlášť důležité i o paměť dbát a na správnou prevenci. Jde to i těmi nejjednoduššími způsoby, nemusíte hledat nic komplikovaného.

Typy paměti

Paměť je jedna z nejdůležitějších součástí nervové soustavy. Kdybychom ji neměli, museli bychom se i ty nejběžnější věci učit každý den znovu a znovu. Je důležitá i v procesu rozhodování a také nám poskytuje informace o tom, jak se máme v určitých situacích chovat. Bez ní bychom byli v životě úplně ztraceni.

Existuje několik typů paměti, které můžeme kategorizovat na základě určitých faktorů. Jednou z nich je například krátkodobá a dlouhodobá paměť. Krátkodobá trvá pouze několik minut nebo dnů. Dlouhodobá oproti tomu trvá, jak i název naznačuje, o mnohem déle a to klidně i po celý život.

Nejvíce lidi dokáže potrápit právě krátkodobá paměť. „Tahle paměť je nejdůležitější, ale zároveň nejzranitelnější. Nejdůležitější proto, že pokud úspěšně nezpracujeme novou informaci v krátkodobé pracovní paměti, tak ji nenávratně ztratíme a nebudeme schopni si ji v budoucnu vybavit z dlouhodobé paměti, protože tam nikdy nebyla uložena,“ vysvětluje Dana Steinová z České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. 

Jde paměť přehltit?

Možná vás někdy napadlo, zda jsme schopni naše mozky někdy přetížit. Jelikož se ale náš mozek vyvinul tak, abychom přežili, tak v momentě, kdy se dostaneme do nebezpečí a ohrožení života, je za naše přežití zodpovědný, takže si nedovolí paměť přehltit.

„Mozek se brání přijímat příliš mnoho informací a my musíme vymýšlet techniky a strategie, jak ho přimět, aby si zapamatoval to, co potřebujeme. Na tom je založené celé trénování paměti. Takže přetížení rozhodně nehrozí, spíš naopak, protože k tomu, abychom si něco úspěšně zapamatovali, musíme vyvinout určité úsilí,“ objasňuje Dana Steinová.

Paměť také určitým způsobem určuje to, kým jsme. To, na co myslíme, tvoří velkou součást našich životů a ovlivňuje také dění a situace v našich životech. Je tedy pravdou, že paměť odehrává v našich životech velmi klíčovou roli, kterou si mnohdy ani neuvědomujeme a formuje i ty nejmenší momenty, které prožíváme.

„Paměť vytváří naši identitu, bez paměti bychom ke každé informaci přistupovali tak, jako bychom ji slyšeli poprvé, jsme zkrátka tím, co si pamatujeme,“ tvrdí Dana Steinová.

Jednoduchý příklad, který většina neumí vyřešit

Matematické základy nám můžou postupem let vypadnout z paměti, a i ty nejjednodušší příklady se najednou můžou zdát jako nevyřešitelné. Jeden takový se nedávno objevil v diskuzích na internetu. Spočítat jej uměla jen malá skupina lidí, přitom se nejednalo o nic složitého, spíš naopak.

Jednalo se o příklad 9 + 9 ÷ 3 × 3 – 9 = ?. Většina lidí, kteří se jej snažili vypočítat, však zapomněla, jak probíhá postup při řešení tohoto typu úloh. Nejedná se přitom o nic těžkého. Stačí si oprášit pár informací z hodin matematiky a zjistíte, že je to mnohem jednodušší, než se možná na první dobrou zdá.

Nejdříve se při příkladu musíte zaměřit na dělení, následně přijde na řadu násobení a až nakonec se věnujte sčítání a odčítání. Tímto způsobem se dostanete ke správnému výsledku, kterým je číslo 9.

Zdroje: cpzp.cz, rodina.cz, zena-in.cz