Budou fronty jak za socialismu: Zpěvák našeho dětství míří do Česka a lístky na rok 2026 mizí rychlostí světla

Už delší dobu se na sociálních sítích spekuluje o tom, že Prahu navštíví hudební legenda. Jde o hudebníka, jehož jméno zná snad každý, kdo se někdy zaposlouchal do bluesové hudby. Dnes ale spekulace nahradila fakta a my se tak můžeme těšit na chlapíka, který si při hraní klidně odloží zapálenou cigaretu za strunu své kytary.

Oznámení přišlo tiše. Bez nějaké zvláštní reklamy. Stačilo několik postů na sociálních sítích a stránky Ticketportalu začaly praskat ve švech. Během několika minut se začaly plnit první sektory a bylo jasné, že O2 aréna se opět vyprodá. Do Prahy totiž přijede někdo, kdo ovlivnil nejen světové publikum, ale také české fanoušky, kteří s jeho hudbou vyrůstali ve všech možných podobách.

Už je to tady, už nemusíme dál čekat

Po masivních ohlasech veřejnosti produkční konečně potvrdili, že 4. května 2026 vystoupí v O2 areně umělec, který nepotřebuje dlouze představovat. Je to jeden z nejvýznamnějších kytaristů všech dob. Nejde o žádnou přehnanou lichotku. Je jediným umělcem, který byl zapsán třikrát do rockové Hall of Fame. Jednou jako sólista a dvakrát jako člen kabel Yardbirds a Cream.

Schválně, kdo ho pozná

Má za sebou kariéru, která je téměř kronikou moderní hudby. Jeho dětství bylo ovlivněné složitými rodinnými vztahy. To ho přivedlo ke kytarové hře, ve které našel prostor, kde mohl projevit své emoce. V patnácti letech objevil blues. To mělo zásadní vliv na jeho budoucí kariéru. Začínal v britských hospodách a svůj styl postupně tak vyšperkoval, že jakmile začne hrát, tak ho lidé poznají během pár vteřin. Jeho pomalý vývoj hudby k dokonalosti mu vysloužil přezdívku slowhand.

Pokud stále nevíte, prozradím vám jeho jméno: Eric Clapton. Nejdříve působil v kapele Yardbirds. Jeho obrovský talent se ale ukázal až po tvorbě s Johnem Mayallem a jeho Bluesbreakers. Do blues přidal lehké rockové prvky, a tak vytvořil originální hudbu, která dokáže dojmout, ale i rozproudit krev v těle. To samotné vedlo ke vzniku hudební skupiny Cream. Tříčlenné kapely, která v šedesátých letech změnila podobu rocku a je dodnes považovaná za jeden z pilířů moderní hudby.

To, co bolí, z nás dělá to, kým jsme

Kapela se nakonec rozpadla a on zamířil do Blind Faith. Potom ještě následovaly kapely jako Delaney and Bonnie a spolupráce s Georgem Harrisonem. Pak ho ale osud přivedl na sólovou dráhu, kde složil svoje největší životní hity. Všechny jsou napsané jeho životem. Díky tomu vznikly legendární písně jako jsou Layla, My Fathers Eyes, I Shot the Sheriff, Cocaine nebo Change the World.

Jeho nejtěžší životní situaci, sice ztrátu teprve čtyřletého syna, promítl do řádků písně Tears in Heaven. Do balady, která dodnes dojímá publikum na celém světě a která se stala symbolem osobní bolesti i schopnosti přetvořit smutek v něco, co dává smysl.

Clapton během kariéry nasbíral osmnáct cen Grammy a prodal přes dvě stě osmdesát milionů nahrávek. Přesto působí jeho návrat do Prahy skromněji, než by kdokoli čekal. Možná je to tím, že Claptonovi, jakoby nikdy nezáleželo na tom, kdo ho poslouchá. Prostě dělal to, co ho baví a co vychází z jeho srdce. A dělá to dál. Proto není divu, že současně s oznámením turné přišla i informace o vydání remasterované edice alba Journeyman. Klasiky z roku 1989, která teď dostává novou podobu s pěti bonusovými skladbami. Doprovází ji i nový singl s názvem Forever.

Češi jsou jako trní a mají důvod

Pro nás Čechy přišla obrovská příležitost, vidět tohoto hudebního génia opět naživo. V Praze vystupoval celkem třikrát, poprvé v roce 2006 a naposledy tři roky zpátky. Každý z koncertů byl trochu jiný, ale jedno měly společné. Měly nezapomenutelnou atmosféru, která vygraduje v pražské O2 aréně. Vsadím boty na to, že jakmile zazní první píseň, budou se všem jeho fanouškům ježit chlupy na zádech. Jestli si ho chcete také poslechnout, týt vámi si pospíším. Vstupenky totiž mizí rychleji než vánoční cukroví.

Pokud si koncert necháte ujít, je dost pravděpodobné, že už ho nikdy neuvidíte hrát naživo, minimálně ne u nás. Clapton totiž není umělec, který by měl turné každý rok. Naopak, v jeho případě je oznámení turné opravdová rarita. No a kdo by nechtěl vidět chlapíka, který si při hraní klidně odloží cigaretu za strunu své kytary.

Zdroje: wikipedia.cz, csfd.cz, irozhlas.cz