Hudba právě skončila: Na nejposlouchanějším rádiu v České republice už nezazní do roku 2030 ani jedna písnička

Stejně jako Česká televize v září představila program na nadcházejících několik let, také Český rozhlas nyní informoval o změnách a pravidlech, jimiž se v následujících letech bude řídit. 

Vysílání Český rozhlas začal již v roce 1923. Během více než stovky let došlo k mnoha zásadním událostem, které jeho práci významně ovlivnily. O tom, jak vysílání probíhalo například během napadení Československa v roce 1968 Varšavskými vojsky, vypráví oceňovaný film, o jehož režii se postaral herec Jiří Mádl. 

Historie Českého rozhlasu je více než zajímavá 

Film vycházející ze skutečných událostí představuje i reálné osobnosti v tehdejší době v rádiu působící. Mezi nimi Věru Šťovíčkovou, Luboše Dobrovského či Jiřího Dienstbiera. Technik Tomáš Havlík se náhodou dostává do prestižní Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu. Stává se tak součástí kolotoče redaktorů, kteří se snaží i přes vlnu nevole vysílat nezávislé zprávy. Kvůli svému nasazení se musí vypořádat se spory s tajnými službami, což je přivede do nejednoho problému. Film vyprávějící o tom, že i rozhlasové vysílání nemusí být žádná hračka, čerpal z výpovědí pamětníků i rozhlasového archivu. 

Dohromady získal šest Českých lvů například za nejlepší zvuk, scénář, režii, ale také cenu za nejlepší celovečerní film. Úspěšný byl i na Slovensku. Celkem šest Slovenských filmových cen získal v soutěži Slnko v sieti. Jako nejlepší cizojazyčný film byl oceněn cenou Satellite Awards. 

V současné době se schvaluje memorandum do roku 2030

Historie dala Českému rozhlasu mnohdy pořádně zabrat. Vraťme se ale do současnosti. A to konkrétně k memorandu, které bylo v uplynulých dnech schváleno radou. To určuje způsoby naplňování veřejné služby Českého rozhlasu do roku 2030. Aby memorandum vešlo v platnost, čeká jej po schválení ještě podpis ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala a také ministra kultury Martina Baxy 

Jaké plány a změny nás jako posluchače čekají?

Memorandum alespoň prozatím nepřineslo příliš nových změn. Zásadní je především množství hudby, která může být během vysílání do éteru zařazeno. Radiožurnál může během vysílacího času hudbu pouštět maximálně polovinu této doby. Z toho musí být minimálně 20 % z domácí produkce. Posluchači si tak užijí jak českou, tak zahraniční muziku. Vltava a Dvojka do svého vysílání hudbu mohou zapojit až z 60 %. 

Na Českém rozhlase Plus se hudby nedočkáme 

Český rozhlas Plus, který je zpravodajskou a publicistickou stanicí zaměřenou především na rozhovory s odborníky, aktuální dění či analýzy, se s hudbou musí rozloučit úplně. Podle rozhodnutí memoranda se během vysílání nesmí objevit žádná hudba. Ten, kdo chce poslouchat kromě mluveného slova také písničky, tak bude muset své rádio přeladit. 

Cílem je ověřené rádio se solidními zprávami 

Změny, které by mělo memorandum přinést, nejsou nijak zásadní. A tak by měl Český rozhlas i nadále patřit mezi nejdůvěryhodnější média v Česku. Již desítky let se snaží poskytovat ověřené informace, které jsou díky široké nabídce stanic také regionálně zaměřeny. Silná redakce a zkušení moderátoři si navíc zvou ověřené a solidní hosty, kteří svým tématům skutečně rozumí. Pokud člověk řídí nebo si chce odpočinout od sledování televize, i poslech rádia může být skvělou volbou.