Počasí se zbláznilo: Květen 2026 může být zrádný

Kdyby počasí patřilo do naší lidské říše, už by dávno sedělo u výslechu. Ne snad proto, že by spáchalo přímo nějaký zločin. Ale proto, že se chová podezřele. Jednou nás pohladí po tváři teplým větříkem, podstrčí nám pod nos rozkvetlou meruňku a zašeptá: „Neboj, letos to bude v poho.“

A sotva mu uvěříme, přitáhne si arktický vzduch jako partu pochybných týpků a pošle je na nás s mokrým sněhem a mrazem. V březnu. V nížinách. To už nevypadá jen jako drzost, ale přímo jako vada charakteru.

Arktická parta v akci

Člověk by si myslel, že máme nárok na takové jaro, které k nám dříve přicházelo sice pozvolna, ale bez divokých zvratů. Nestojíme o žádný schizofrenní experiment, v němž nás počasí uvádí do pochybností, jaké je vlastně roční období. Nebaví nás chodit jeden den v sandálech a druhý v ušance. Namlsali jsme se přívětivého předjaří a chtěli bychom, aby počasí tak i pokračovalo.

Jenže obden přichází meteorolog s výrazem, který nás ujišťuje, že on už ví něco, co my ne. A oznámí nám s klidem: „Za dva dny studená fronta. Arktický vzduch. Sněžení.“ A ještě dodá, že i v nížinách. Je to skoro, jako kdyby nám doktor oznamoval: „…jste v pořádku, ale ta noha vám zítra upadne.“ Počasí si s námi prostě dělá, co chce. A mě někdy napadá, že by potřebovalo přehnout přes koleno…

Zahrádkář mívá nervy v kýblu

Ale místo toho tu sedím, koukám na zahradu, kde všechno pučí, roste a rozkvétá. Na první pohled to vypadá, že je všechno v pořádku. Ovšem ve čtvrtek si to přihasí vzduch od severu a učiní tomu přítrž. Ach jo… A tak mi v hlavě víří myšlenky, jestli to všechno zmrzne nebo ne. A také jaký bude konec března, duben či květen. O počasí v květnu se my zahrádkáři zajímáme většinou trochu víc. Na zahradě už pokvete opravdu všechno a ranní mrazíky by mohly květy spálit. A to zavání průšvihem, který by se mohl silně dotknout letošní úrody.

A pak také v květnu přichází období vysazování teplomilných rostlin. Většina z nás už předpěstovává rajčata, okurky, lilky, papriky, cukety, a kdo ví, co ještě. No, a v polovině května tyto rostliny sázíme do volné půdy. A to se po nocích s hrůzou budíme, jestli nám počasí neztropí nějaký meteorologický žertík. V květnu se už mrazu, silného větru, průtrží či krup opravdu bojíme.

Já sama chci letos poprvé vysadit teplomilné tromboncino. To je taková tykvovitá plodina, podobná cuketě. Ale obrovská. Plody mají 30 až 50 cm a jsou zakroucené. Loni jsme dostali jeden od sousedky a byl nesmírně lahodný. Tak snad se mi je podaří vypěstovat.

Květen podle dlouhodobých náznaků

Meteorologové mezitím bijí na poplach. Výhledy, modely, grafy, šipky, barvičky: všechno to ukazuje, že květen bude všelijaký. Možná teplotně nadprůměrný, ale přijdou dny s větším ochlazením. Slunečný, ale některé dny do toho vletí průtrže. Podle dlouhodobých předpovědí to zkrátka vypadá na měsíc plný výkyvů. To děsí i zkušené klimatology a zahrádkář to také nemá rád.

Ale stejně, i přes občasný vztek, se na květen těšíme. Když se mu totiž zrovna zachce, umí být nádherný. Umí vonět, kvést, hřát a rozezpívat celý svět. A jakmile takto zjihneme, tak mu to zase všechno odpustíme. Vyházíme promrzlá rajčata a budeme doufat, že alespoň některá nepřízeň počasí přečkají.

První a druhá květnová dekáda si s námi zašpásují

První dekáda by měla začít jasnou až polojasnou oblohou. Denní teploty se budou pohybovat kolem 20-24 °C. To by znělo moc hezky, kdyby to ovšem nemělo háček: přijde i přechodné ochlazení na 11-15 °C a přeháňky s bouřkami. A noční teploty klesnou na 5 až 1 °C.

První dekáda května se tedy bude tvářit záhadně jako apríl, který si zapomněl sbalit a vypadnout. Je totiž možné, že v některých dnech budou rána chladná, odpoledne slunce a teplo a večer déšť a bouřky. Teploty se nakonec vyškrábou zpátky ke dvacítce, ale stylem „možná ano, možná ne, až podle nálady.“

Druhá dekáda přinese zpočátku chladnější a deštivější počasí. Na horách mají být přeháňky sněhové. Cožpak o to, závlaha bude zapotřebí, ale ochlazení hned po výsadbě již zmíněných teplomilných rostlin bude na pováženou. Možná by stálo za to zvážit situaci a vysázet rajčata a okurky o jeden až dva týdny později. Pokud se totiž po výsadbě ochladí, stejně v růstu zarazí a vzpamatují se, až budou podmínky příznivější.

Začátek druhé květnové dekády tedy bude jako návštěva příbuzných, které moc v lásce nemáte. Nikdy totiž nevíte, kdy přijedou, jak dlouho zůstanou a do čeho všeho se vám budou plést. Koncem druhé dekády se počasí změní: slunce, modro, teplo…

Ta poslední má být za odměnu

Poslední květnová dekáda by měla být takovou odměnou za přežití těch dvou předchozích. Má být převážně slunečná a teplá; teploty budou dosahovat i 25 °C. A je tu i možnost prvních tropických dní. Ovšem s nimi i bouřky z tepla. Srážkově má být měsíc spíše průměrný až mírně nadprůměrný.

Zdroje: Treking, PoCestách, HikersBay