9. 9. 2025 23:15

Kvíz: Česká slova, která patřila k socialismu. Husákovy děti je znají, mladší budou tápat jak ve tmě

český kvíz, Husákovy děti, mileniálové, slang

Vyzkoušejte si náš kvíz, ve kterém se vydáte do hlubin českého jazyka – konkrétně slovníku tzv. Husákových dětí“. Každá éra má svůj slovník, ale tento už ale mladší generace nepamatují. Dnešní třicátníci a mladší už většinou nevědí, co to byla „šrajtofle“ nebo „fanťák“. Zkuste si náš kvíz a otestujte si, jestli byste rozuměli svým rodičům.

Minulá léta měla specifický jazyk – ostatně jako každá éra.

Slova, která se vytratila

Slangové výrazy jako „šrajtofle“ nebo „fanťák“ byly kdysi naprosto běžné mezi lidmi, kteří vyrůstali v dobách tzv. „Husákových dětí“, tedy v letech 1970-1980. Například slovo „šrajtofle“ bylo převzato z němčiny a uchytilo se v běžné mluvě – stejně jako další výrazy převzaté ze sousedních jazyků.

Jazykové studie, které zkoumají nespisovný český jazyk, ukazují, že slang vzniká v rámci určité skupiny a postupně se může uchytit i v běžné komunikaci. Lidé, kteří používají pouze spisovný jazyk, si často neuvědomují, jak je právě tato část jazyka bohatá na výrazy.

žena stojí před dětmi a vysvětluje

Čeština je velmi bohatý jazyk, plný nářečí a slangů. Zdroj: Shutterstock.„Slang mládeže, který proniká do komunikace v rodině, hraje zvláštní roli ve formování obecného slangu,“ upozorňuje jazykovědkyně Eva Kudrjavceva. To potvrzuje, proč některé výrazy zůstaly součástí běžné mluvy.

Klasický příklad

Jedním z typických slov, které si pamatují právě generace 70. a 80. let, je sloveso „rajzovat“. Jeho význam je toulání, chození venku nebo výletování a do češtiny se dostalo z němčiny (reisen-cestovat). V této době nebylo běžné příliš cestovat do zahraničí, a proto „jít rajzovat“ znamenalo vyrazit na procházku do lesa nebo po kopcích. Dnes už toto slovo v běžné mluvě prakticky neuslyšíme, ale pořád jsou tu lidé, kteří hned vědí, co tím myslíte.

Filmové klenoty

Spousta českých filmů ze 70. a 80. let je takových výrazů plná. Například Pelíšky, Na samotě u lesa nebo Postřižiny mají ve scénáři občas slova, která by dnešní mladší generace jen těžko použila. Lidé, kteří v této době vyrůstali, vědí přesně, o čem je řeč – dnešní mladiství už jen těžko.

Dříve se často slova odvozovala z němčiny, dnes naopak mnoho výrazů pochází z angličtiny. Dnešní teenageři nerozumí mluvě rodičů – a rodiče zase mluvě svých dětí. A je to naprosto v pořádku, protože každé období je ovlivněno něčím jiným – a podle toho se mění i jazyk.

Malá dávka nostalgie

Když dnes použijete slovo jako „šrajtofle“ nebo „pivson“, většina mladých lidí nebude mít ponětí, co jste právě řekli. Přesto taková slova paradoxně různé generace spojují. Připomínají dobu, kdy dospívali jejich rodiče, na ovoce se stály fronty a děti si hrály venku do noci. Nejde jen o komunikaci, ale i o vzpomínky. Každý výraz, který zmizí z českého jazyka, je vlastně ztrátou kousku historie.