Kvíz: Čeština z doby, kdy se ještě používal kalamář. 10 otázek, které vás vrátí o 150 let zpět

Čeština 19. století měla tvary, které dnes nikoho nenapadnou. Ty často vycházely z okolních jazyků, zejména z němčiny, která se u nás kdysi hojně používala. Říkalo se do Boleslavě, tresci nebo předvrhel. A pro jeden termín častokrát existovalo patnáct další verzí. 

Každé ráno usednout ke stolu, namočit brko do kalamáře a začít psát. V 19. století nikdo neznal počítače, mobily ani propisky, zato čeština už tu s námi byla. A prožívala dramatickou proměnu. Školáci se učili formy, které už neplatí, a spisovatelé zkoušeli vymýšlet výrazy, jež se nikdy neuchytily.

Romantická vize psaní perem nemá s realitou nic moc společného. Skvrny od inkoustu byly na všem možném, pero muselo být namočené každou chvíli a pak se zase čekalo, až to zaschne, aby se text nerozmázl.

Muž, který češtině daroval tisíce výrazů

Josef Jungmann věnoval svému rozsáhlému Slovníku česko-německému víc než tři desítky let života. Dal dokupy více než 120 000 hesel a náš jazyk obohatil o nespočet nových pojmů, mezi něž patří dnes běžná slova jako vzduch, touha, předmět, zeměpis nebo hvězdárna. Dílo vyšlo v pěti svazcích mezi roky 1834 a 1839, a to na téměř 4700 stranách.

Jungmann přišel na svět v Hudlicích jako šestý potomek prostého ševce. Během pražských studií filozofie objevil oddanost mateřskému jazyku. V té éře se česky hovořilo skoro jen po vesnicích, úřady a školy fungovaly v němčině. Panoval totiž názor, že chudobnou češtinou se nedají tvořit vědecká pojednání.

Zapomenutá slova z prastarých textů

Obrozenecká vlna pátrala po zapomenutých výrazech ve starých spisech. Vrátila poměrně dost pojmů ze staročeštiny, hlavně pro básnické účely, jako celovati, chorý, touha, ladný nebo ješitný. Pro vědecký slovník vznikla slova látka, matný, přísudek nebo tvar.

Polský jazyk nám poskytl obrovské množství výrazů. Našemu jazyku dal termíny jako okres, otvor, podmět, předmět, průzor, vztah, zjev, báje, úvaha, věda nebo vzájemnost. Ruština dodala zejména básnické pojmy. Dobrovský po výpravě do carského Ruska zprostředkoval poznatky o tomto jazyku a přidal přehled klíčových slov ukazujících podobnosti a rozdíly. 

Z ruštiny tedy dorazila například slova děva, nozdry, brvy, šíje, vkus, šum, bol, pyl, vzduch, žár, zeleň nebo vojín. Od sedmdesátých let 19. století začala kampaň proti germanismům. Vydávaly se spisy, které chtěly vyčistit češtinu od němčiny a Matice česká vytvořila výbor pro sestavení Brusu jazyka českého s několika vydáními z let 1877, 1881 a 1894. 

Brusičské hnutí zavrhovalo výrazy a spojení připomínající němčinu. Odmítala se slovní spojení jako vysloviti díky, přeháněti, klásti překážky nebo považovati koho zač. 

Návrat češtiny do vzdělávání

Po revoluci 1848 začala čeština pronikat do školství. Vznikla první česká hlavní škola a zavedlo se povinné vyučování v češtině na vybraných středních školách. Zpátky v čase se v tuto chvíli zkuste vrátit i v našem kvízu a vyzkoušejte, jak moc blízko k naší řeči máte.

Zdroje: kudyznudy.cz, ucjtk.ff.cuni.cz, cs.wikipedia.org