Dětství v Československu: Tento kvíz zvládnou jen Češi narození před rokem 1989, ostatní nemají šanci

Všichni měli stejnou oranžovou Tatru, holky totožné panenky z Hamira a nikdo si nestěžoval. Dnes děti brečí, když nemají nejnovější iPhone. Dětství za socialismu bylo jiné, chudší na věci, bohatší na zážitky. A také mnohem svobodnější, i když to zní jako paradox. 

Zavřete na chvíli oči. Cítíte tu vůni nové plechové hračky z obchodu? Slyšíte cvakání Merkuru, když jste stavěli jeřáb podle návodu? Vybavujete si radost, když jste konečně dostali tu vytouženou oranžovou Tatru pod stromeček? Pokud vám tahle slova něco říkají, patříte mezi ty šťastlivce, kteří poznali dětství v Československu.

Jasně, nebyla to žádná idylka. Fronty na hračky, omezený sortiment, každý druhý chlapec měl stejnou Tatru. Ale víte co? Právě proto nikdo nikomu nezáviděl. Neexistovaly žádné předražené telefony, o kterých byste museli snít. Dívky si hrály s panenkami od Hamira, kluci s oranžovými náklaďáky, a stačilo to. 

Možná právě proto, když nemáte přebytek, naučíte se si více vážit toho mála. A také si víc vymýšlet, fantazie zkrátka musela dohánět to, co chybělo v obchodech.

Zlaté časy výroby

Historie hraček sahá samozřejmě mnohem dál než do éry socialismu. Už konec devatenáctého století přinesl rozmach výroby hraček, kdy se vytyčily poměrně jasné hranice. Dívky dostávaly nádobíčko a panenky, aby si hrály na maminky a hospodyňky. 

Chlapci zase objevovali svět techniky přes stavebnice, autíčka a vojáčky, což je mělo připravit na budoucí technické profese. V roce 1925 spatřila světlo světa stavebnice, kterou si oblíbil snad každý, byl jí Merkur. Tisíce kluků (a občas i odvážných holek) nad ním seděly hodiny a spojovaly šroubky, matičky a plechy do nejrůznějších konstrukcí. 

Modřanská továrna plná plyšových kamarádů

V padesátkách začalo Hamiro z Modřan ovládat dětské pokojíčky. Co holčička, to touha po „mrkačce“, tedy panence, která dokázala mrkat. Nebo po „chodičce“, která se naučila chodit. Panenka s mechanickými očima byla tehdy technologický zázrak.

Plyšoví medvídci z Hamira pak byli mnohem víc než jen hračky. Byli to skuteční přátelé, kteří vás doprovázeli od útlého dětství až do doby, kdy jste na ně už byli příliš velcí, ale stejně jste je schovávali do skříně a potají si je tam občas pohladili. 

Nyní si v testu vyzkoušejte, jak jste na tom se znalostmi vy.