Kvíz: Jak dobře znáte českou kuchyni? Je to trapné, ale Češi mají průměrný výsledek jen 4/10

Víte, co jedli naši předkové místo dnešní svíčkové? Pokrmy s názvy jako „kočičí svatba“ nebo „grenadýrský pochod“ dnes zní spíš jako pohádkové příběhy než jídla na talíři. Přitom právě tyto speciality formovaly českou gastronomii po staletí a mnohé z nich chutnají dodnes báječně. 

Dokážete uhádnout, co se skrývá za těmito poetickými názvy? Náš kvíz prověří, zda patříte mezi opravdové znalce české kuchyně.

Básnická jména na českých talířích

Staročeští kuchaři byli takoví básníci mezi sporáky. „Házidlo přes bidlo“, „kočičí tanec“ nebo „slepičí žrádlo“, takto se nazývaly běžné pokrmy na talířích našich předků. Za těmito romantickými názvy se ukrývaly jednoduché, ale výživné recepty ze surovin, které každá domácnost měla po ruce.

Například kočičí svatba spojovala dohromady to, co zrovna zbývalo ve spíži. Podle kraje to mohly být hrách s kroupami, jáhly s čočkou nebo fazole s brambory. Vše se omaštilo, ochutilo a podávalo s kysaným zelím. Název pravděpodobně vznikl podle toho, jak se různé nesourodé ingredience spojily v harmonický celek, tedy jako hosté na improvizované svatbě.

Grenadýrský pochod zase reprezentoval vojenskou disciplínu v kuchyni. Zbytky brambor, těstovin, cibule a papriky se naházely do jednoho pekáče a zapekly. Jídlo bylo rychlé a účinné, přesně jako vojenský manévr.

Židovský host v českých domácnostech

Mezi nejzajímavější přistěhovalce patří šoulet. Tento pokrm přišel do českých zemí spolu se židovskými komunitami a rychle si získal srdce místních kuchařů. Základem jsou hrách a kroupy, často doplněné husím nebo kachním masem, výrazně ochucené majoránkou a česnekem. V židovské tradici se šoulet připravoval před sobotou a celý den se udržoval teplý, protože náboženské předpisy zakazovaly rozdělávání ohně během sabatu.

Českým rodinám se pokrm zalíbil natolik, že si vytvořily vlastní varianty. Chudší domácnosti vynechávaly maso a spokojily se s cibulovou pěnou na sádle. Bohatší přidávaly kvalitní husí stehna nebo kachní maso. Výsledek byl vždy vesměs stejný: sytý, aromatický pokrm, který dokázal nasytit celou rodinu.

Zemská jablka proti hladomoru

Brambory zachránily české vesnice před hladomorem 19. století. Zpočátku se k nim lidé stavěli nedůvěřivě, považovali je za stravu určenou pro dobytek. Teprve extrémní nouze je přinutila zkusit tato zemská jablka jako potravu pro sebe.

Hospodyně ale dokázaly z nutnosti udělat ctnost. Vymyslely desítky způsobů, jak brambory připravit. „Kucmoch“ byla bramborová kaše, kterou často doplnily jáhly, aby byla výživnější. „Lepenice“ pro změnu kombinovaly brambory s kysaným zelím a cibulkou.

Zvláštní kapitolou byly „chlupaté knedlíky“. Tento název vznikl kvůli hrubé, drsné textuře, která připomínala chlupatý povrch. Podávaly se jak sladce s mákem a medem, tak naslano k zelí nebo různým omáčkám. 

Nyní zkuste, jestli poznáte pokrmy, které kdysi zachraňovaly celé vesnice před hladem.

Zdroje: life.forbes.cz, olomouc.rozhlas.cz, cs.wikipedia.org