Kvíz: Je to úplně banální, ale Češi pořád dělají tu stejnou chybu. Najdete ji v otázce č. 8. Odhalíte ji?

Česká republika má unikátní polohu na evropském rozvodí tří moří. Škoda jen, že většina z nás nezvládne ani elementární otázky o tom, kde žijeme. A právě jedna z těch nejbanálnějších dokáže nachytat skoro každého.

Cestujeme po celém světě, dokážeme na mapě najít Maledivy, ale zeptejte se kohokoliv na základní informace o České republice a často narazíte. Učitelé na základních školách to znají až moc dobře. Děti vám bez mrknutí oka vyjmenují všechny americké státy díky filmům, které zhlédli na streamovacích platformách, ale kolik ledovcových jezer se nachází na Šumavě, už neví téměř nikdo.

Základy, které by měl znát každý

Česká republika má necelých 79 tisíc kilometrů čtverečních a žije tady přes deset milionů lidí. Třetinu země pokrývají lesy, jenže z původních smíšených porostů zbyly hlavně smrkové plantáže. Geologicky se země dělí na dvě části, Český masiv a Karpaty. Český masiv je starší než dinosauři, Karpaty vznikly až později a hranice mezi nimi probíhá zhruba středem Moravy. 

O něco zajímavější je fakt, že jsme na rozvodí Evropy. Labe teče do Severního moře, Morava přes Dunaj do Černého a Odra do Baltského. Takže když hodíte láhev s odkazem do české řeky, může skončit kdekoli mezi Hamburkem a Gdaňskem.

Hory jsou všude kolem nás

Okolo našich hranic se táhnou kopce a hory všech velikostí. Krkonoše na severu, Šumava směrem k Německu a Rakousku, Beskydy na Moravě. Na Moravě vévodí Hrubému Jeseníku Praděd s výškou 1491 metrů. Jedná se o solidní kopec, kam jezdí lyžovat půlka republiky. Paradoxně si pak několik Čechů plete Praděd s nejvyšší horou celé republiky. Sněžka měří 1602 metrů, což je výrazně víc než 1491 metrů Pradědu. 

Voda, jezera a rybníky

Přírodních jezer máme jen pár, hlavně ledovcová na Šumavě, kde je největší Černé jezero. Zato rybníků je u nás plno, především kolem Třeboně. 

Naše počasí je pěkně nevyzpytatelné. Oceánské vlivy ze západu se tu střetávají s kontinentálními z východu, takže jeden den může být hezky a druhý pršet. V lednu bývá v horách kolem minus sedmi stupňů, v červenci se teploty šplhají k dvacítce. Nejvíc deště spadne v horách, nejméně na Žatecku, což se odráží i v zemědělství. Na jižní Moravě proto roste víno, v Polabí obiloviny a na Žatecku chmel.

Teď přichází ten moment, na který všichni čekáte. Připravili jsme si pro vás deset otázek o základních faktech týkajících se České republiky.