Kvíz, který prověří, jestli jste Čech srdcem nebo jen naoko. 8/10 dá jen malý zlomek národa

Jste připraveni na malou zkoušku národní identity? Tento kvíz bude sice o faktech, ale také o tom, co to znamená být Čechem celým srdcem. Nejedná se totiž o to, kolik českých básníků či památek dovedete vyjmenovat. Jde spíš o to, jestli vám srdíčko v těle poskočí, když uslyšíte české trampské písně, jestli víte, jaká je tradiční štědrovečerní večeře. Máte-li cit pro jazykové hříčky, vztah k chalupaření, houbaření a pivu.

Být Čechem srdcem znamená mít v sobě jakousi směs hrdosti, humoru, ironie, kreativity a nadhledu. Znamená to schopnost zasmát se i v těžkých chvílích, milovat české pohádky i komedie, které nikdy neomrzí a z nichž ani po sto letech filmu češství nevyprchalo. I když se mezi tím náš život, díky politickým a ekonomickým změnám, zásadním způsobem několikrát změnil.

O češství aneb jsme Švejkův národ

Každý z nás má v sobě kus toho švejkovského ducha. Díky nadhledu, ironii a humoru, nezdolnosti a šibalství jsme vždy dokázali absurditu systému obrátit proti němu samému. Češství je také vědomí, že i když jsme malá země, máme velké příběhy: od husitských bojů až po sametovou revoluci, od Járy Cimrmana až po Karla Gotta. Na druhé straně by si někdo troufl i říci, že: „Jsme malej národ, ale velká pakáž.“

Tento kvíz vás provede různými zákoutími české kultury, tradic, zvyků i každodenních drobností, které tvoří naši společnou paměť. Možná při tom zjistíte, že jste větší patrioti, než jste si mysleli. Anebo se jen příjemně pobavíte a připomenete si, co všechno máme jako Češi společné. Tak pojďme na to; bez patosu a s úsměvem.

Co to znamená být Čechem

Protože není nutné o všem hovořit jen vážně, mám tu k danému tématu jeden vtip. Než se pustíte do kvízu, možná si ho rádi přečtete. Komu se nebude líbit, nechť mi promine.

Paní učitelka na základní škole probírá s žáky občanskou výchovu a vysvětluje, co to jsou národnosti a co to znamená být Čechem. Poté žáky vyzve, ať zvednou ruce, jestli jsou také Češi. Děti, i když tomu příliš nerozumějí, všechny poslušně zvednou ruce. Jen holčička v poslední řadě neudělá nic.

„Copak je, Alenko, pročpak jsi nezvedla ruku?“ ptá se učitelka.
„Protože nésu Češka,“ odpoví holčička.
„A co tedy jsi?“
„Su hrdá Moravanka.“
Učitelka se zatváří nazlobeně, že jí někdo odporuje, a zeptá se:
„Proč si o sobě myslíš, že jsi Moravanka a ne Češka?“
„No moja maminka je Moravanka i můj tatínek je Moravan. Tak su i já Moravanka.“
To učitelku dopálí.
„To přece není důvod! Co kdyby tvůj tatínek byl vůl a tvá maminka byla kráva, pak bys byla co?“
Holčička se zamyslí a usměje se.
„Potom bych byla Češka.“

Zdroje: odpovedi.cz, HistorickáŠlechta, ČSFD