Kvíz, který vám zavaří mozek: Znáte největší češtinářské špeky? Překonejte vysokoškoláky, stačí mít 10/10

Předpony s-, z- a vz- v češtině pro mnohé z nás představují kámen úrazu. Dokážou potrápit i sebevědomé češtináře. Třeba slova „správa“ versus „zpráva“ zní při mluvení úplně stejně, ale na papíře jedno písmenko rozhodne o tom, zda jste chytrolín, anebo v češtině zrovna dvakrát nevynikáte.

Podobné dvojice nachytají během roku tisíce studentů u maturit. Jak jste na tom vy, zvládnete projít naším testem bez ztráty bodu?

Tady vám výslovnost moc nepomůže

U pravopisu spousty slov aspoň trochu napovídá výslovnost, tady ale člověk může vyslovovat, jak chce, a správného výsledku se jen tak nedobere. 

Vezměme si například větu „Ze stromu spadl kocour.“ nebo „Ze stromu zpadl kocour.“ Obě varianty zní naprosto identicky, přesto jen jedna je správná. A právě v tom tkví problém. Jednou rozhoduje směr pohybu, podruhé význam slova. Zkušení učitelé vědí, že právě tohle je místo, kde se studenti nejčastěji spletou. I ti nejlepší žáci občas napíšou místo „s“ písmeno „z“ a naopak.

Každý třetí student udělá v této kapitole alespoň jednu chybu, i když jinak píše bezchybně. A nejde jen o středoškoláky, i vysokoškolští pedagogové občas zaváhají nad tím, jestli něco „shlédli“ nebo „zhlédli“.

Slova, která pomocí písmen mění význam

Nejhorší jsou slova, která mohou existovat v obou variantách, ale pokaždé znamenají něco úplně jiného. Klasickým příkladem je rozdíl mezi „smazat“ a „zmazat“. Když učitel smaže tabuli, odstraní z ní křídou napsané poznámky, jde tedy o pohyb z povrchu směrem pryč. Když se ale žák zmaže při malování, prostě se ušpiní.

Podobně funguje dvojice „svolit“ a „zvolit„. Rodiče dítěti svolí návštěvu kina, dají mu souhlas. Ale volitelé zvolí prezidenta: vyberou ho z několika kandidátů. Významově jsou to naprosto odlišné věci, u kterých se písmenka zaměňovat zkrátka nesluší. 

Proč jsou tyto předpony tak záludné?

Lingvisté označují tuto oblast za jednu z nejnáročnějších v celém českém pravopise. Výjimek je tu totiž skoro stejné množství jako pravidel. Základní pravidlo nám říká: předpona „s-“ značí směr dolů nebo dohromady, „z-“ změnu stavu nebo dokončení děje a „vz-“ směr nahoru. Jenže pak přijdou slova jako „strávit“, „skončit“ nebo „spáchat“, která se do žádné kategorie nehodí a musíme si pamatovat, že se píší se „s-“.

Během maturit se pravidelně objevují věty, které dokážou zmást i výborné studenty. Typickou past představuje rozlišování „správy“ a „zprávy“. Myslete na to, že je správa majetku, ale zpráva z novin. Další záludnost tkví v dvojici „shlédnout“ a „zhlédnout“. Když někdo shlédne situaci z okna, dívá se shora dolů. Když zhlédne film, jednoduše ho sleduje v televizi. 

Test, který prověří vaše znalosti

Následující kvíz obsahuje deset situací, které během zkoušky nachytají stovky maturantů. Každá otázka má tři možnosti. Průměrný výsledek gymnazistů v podobných testech je 7 bodů z 10. Pokud to dotáhnete na plný počet, řadíte se mezi naši elitu.

Zdroje: cestinadoma.cz, mojecestina.cz, pravopisne.cz