Kvíz, po kterém se Moraváci sesypou. Pražské výrazy pozná jen hrstka lidí, 10/10 dá málokdo

Moravané si mohou vyzkoušet, jak se poperou s výrazivem cajzlů, jak nás sami nazývají.

Pražané žádné vlastní nářečí nemají, ale mají spoustu specifických výrazů, které se přenášejí z generace na generaci. A většinou jim rozumí jen oni sami. Kdo v Praze nějaký čas nepobyl, bude mít hlavu zamotanou.

Praha vlastní nářečí nemá; něco takového jako hantec v Brně v hlavním městě neexistuje

Avšak podle Jarmily Bachmannové, odbornice z Ústavu pro jazyk český, měla i Praha v minulosti své vlastní nářečí. Třeba žižkovské. Jistě si vzpomenete na staré zábavné televizní pořady, kde by žižkovští frajeři a žižkovští Pepíci. A jejich mluva se od obecné češtiny lišila. Dnes však už žižkovský jazyk vymizel.

V čem se čeština v Praze a Středočeském kraji liší od ostatních? Snad nejvíc se tu používá nespisovné V na začátku slov, která začínají na O: vokno, vobvaz, votrok. No, a pak je to EJ místo Ý: malej, starej, hloupej. To Moravané dodržují spisovné Ý; ti by neřekli starej bejk, ale starý býk. Pokud ovšem pro býka nemají nějaký specifický nářeční výraz. A ještě také Středočeši používají Ý namísto É: je to dobrý, fialový, nechutný…

Podobně jako v metropoli se mluví v celých středních Čechách

Uvedené odlišnosti od spisovného jazyka však nejsou „pražština“, ale mluva celých středních Čech: „Jde-li o výslovnost dobrej, hodnýho, vokno, a otevřené samohlásky, jedná se o jevy typické pro celé středočeské nářečí; jsou přítomné jak v Kladně, tak i v Českém Brodě nebo Řevnicích,“ uvedla Markéta Pytlíková z oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český při Akademii věd ČR.

Ovšem s příchodem mladé generace, digitalizace, internetu a vlivu cizích jazyků, vznikají i v metropoli nová slova, která možná budou jednou zařazena do jazyka spisovného. Zpravidla to bývá tak, že když se některé výrazy používají dlouhodobě, do slovníku spisovné češtiny se po desítkách let dostanou.

Zdroje: PražskýPatriot, IDnes, SportDeník