Kvíz: Myslíte, že znáte Tři oříšky pro Popelku nazpaměť? U otázky č. 8 zapomenete i to, kolik bylo oříšků
Odjakživa máme k pohádkám vřelý vztah. A nejen děti, ale i dospělí. Máme rádi pohádky filmové i animované nebo třeba jen ty, které se vypráví před spaním. Často říkáme, že české pohádky známe jako svoje boty. A jejich sledovanost potvrzuje, že k televizním pohádkám usedáme nejen ve sváteční dny, ale vlastně kdykoliv.
Takže to skutečně vypadá, že pohádky patří neodmyslitelně k českému kulturnímu dědictví. Málokterý žánr totiž dokáže spojit tolik generací najednou: od těch nejmenších človíčků až po prarodiče.
Kouzlo pohádek si získalo srdce diváků
Naše pohádky nejsou jen o zlu a dobru, ale také bývají poměrně vtipné. Takže se z nich vytrhují citace a hlášky, které pak používáme v běžné mluvě: „Pojď dolů! Pojď ty nahoru…“ Tohle občas zaslechnu, když volá můj syn na své děti… Jestlipak víte, z které pohádky je tato hláška? Pohádky se zkrátka, stejně jako české komedie, staly jakýmsi společným jazykem, který propojuje lidi bez ohledu na věk, vzdělání či region.

Televizní stanice často pohádky nasazují do hlavních vysílacích časů, protože velmi dobře vědí, že právě tehdy se u obrazovek sejde nejvíc diváků. A publikum se opravdu sejde: v době, kdy nás hektický svět válcuje hlava nehlava, u nich nacházíme klid, známé prostředí a víme, že všechno dobře dopadne. Navíc nám pohádky připomínají dětství, vánoční atmosféru, prarodiče či jiné chvíle, kdy jsme se cítili bezpečně.
Sledovanost pohádkových příběhů
Ta se tradičně zvyšuje o Vánocích a Velikonocích, ale ani během roku nepolevuje. České pohádky jsou totiž fenoménem, který nelze přehlédnout. A v podstatě se staly součástí naší identity.

Ale to, že se na pohádky díváme, ještě neznamená, že je známe do každého detailu. A na tom jsme založili dnešní kvíz. Není přece možné, aby člověku utkvěly v hlavě všechny podrobnosti. Naše paměť přece není vždycky spolehlivá. Nebo ano? No tak si to vyzkoušejte. A k řešení kvízu přizvěte i děti, mohou být vašimi dobrými rádci. Bude to příležitost nejen ke společné zábavě, ale i k zamyšlení nad tím, jak moc jsou pohádky skutečně zakořeněné v naší paměti. Tentokrát si připomeneme pohádku Tři oříšky pro Popelku.
