Kvíz: Rozumíte slovům jako „hampejz“, „panimáma“ nebo „šatlava“? Starou češtinu nezná 9 z 10 Čechů
Sledovat v Google Zprávách
V každodenní řeči už je téměř neuslyšíte. Přesto jste je možná zaslechli v českém filmu, na chalupě u prarodičů nebo mezi staršími lidmi na vesnici. Výrazy jako „hampejz“, „kverulant“, „panimáma“, „lumpárna“ nebo „šatlava“ jsou dnes brány jako archaické, zastaralé, a přesto mají své kouzlo. Některá slova přežila v nářečích, jiná úplně vymizela. A většina z nás by u nich měla problém říct, co vlastně přesně znamenají.
Čeština je živý jazyk, a tak se neustále vyvíjí. Slova vznikají, zanikají, mění význam i výslovnost. Staré výrazy často mizí spolu s tím, jak se mění způsob života. Když už nepotřebujeme označovat určité předměty, role nebo situace, ztrácí se i slova, která je popisovala. A tak zatímco před sto lety byla „šatlava“ běžnou součástí obecního života, dnes ji známe spíš z historických románů nebo hospodských řečí.
Zajímavé je, že některé výrazy se dodnes používají, i když většina lidí už ani neví, co znamenaly původně. Například „špás“ jako vtip nebo „kvartýr“ pro byt. Jiná slova už skoro zanikla, přesto se občas vrací v historických filmech nebo textech starých písní. U dalších je význam úplně zapomenut nebo si ho lidé pletou. A právě proto vznikl následující kvíz – jako malý test i zábavný výlet do minulosti.
Vyzkoušejte si jazykový kvíz:
Tak jak jste si vedli? Možná jste tipovali správně jen podle citu, možná vám některá slova připomněla dávno zapomenuté historky z dětství, večerní vyprávění u kamen nebo fráze, které jste slýchali od prarodičů, aniž jste jim tehdy plně rozuměli. A možná jste některé výrazy znali z černobílých filmů, starých písniček nebo nápisů na historických budovách. A pak přišly i momenty překvapení – výrazy, u kterých jste si byli jistí, že víte, co znamenají, a přesto vás správná odpověď zaskočila. To je na jazyce to krásné: i když ho používáme každý den, pořád nás může něčím překvapit.
Čeština, jak ji (ne)znáte
Výsledky nejsou o počtu správných odpovědí, ale o chuti objevovat. Pokud jste se u některých výrazů zarazili, jste na tom stejně jako většina dnešních čtenářů – a to je v pořádku. Možná jste si připomněli slova, která jste kdysi slyšeli od prarodičů, nebo jste narazili na výrazy úplně nové. Ať tak či onak, udělali jste první krok do fascinujícího světa staré češtiny. A třeba vás i něčemu novému přiučil. Staré výrazy jsou jako malé okénko do minulosti – některé jsou vtipné, jiné zvláštní, ale všechny mají svůj příběh.
Tak co, troufnete si i na pokračování? Čeština skrývá ještě spoustu zapomenutých výrazů, které stojí za to znovu objevit. I jedno jediné slovo může přinést úsměv, připomenout dětství nebo přenést čtenáře do jiné doby. Stačí nastražit uši a vnímat, co nám jazyk minulosti šeptá. Ať už si je vybavíte z dětství, knih nebo filmů, pokaždé otevírají okno do jiného času a způsobu myšlení.
