Kvíz: Rozumíte vesnické češtině? Jestli dáte 10/10, máte srdce ve správném vidlákově
Na českém venkově se dodnes mluví tak, že spousta slov Pražákům ani nedojde. Česká nářečí tvoří čtyři odlišné skupiny s bohatou slovní zásobou, kterou generace předávaly po staletí. Zatímco Praha používá spíš obecnou češtinu, venkovské oblasti si uchovávají autentické výrazy. Víte třeba, co je „cketa“ nebo „hunškop“?
Stačí vyrazit z města a hned je jasné, že venkov má vlastní jazyk. Co v Praze označí jedním slovem, na vesnici pojmenují úplně jinak. Odlišnosti nepramení pouze z přízvuku nebo výslovnosti. Jde o slova, která městský člověk jednoduše nezná, protože dané věci mnohdy ani nepoužívá.
Česko má čtyři hlavní nářeční oblasti. A v každé se mluví jinak. Třeba tam, kde Pražan řekne „borovice“, Chod prohodí „chvúje“. Místo „umrlec“ uslyšíte na Doudlebsku „umilec“.
Praha si nářečí nevytvořila
Paradoxně hlavní město vlastní dialekt nikdy nemělo. Praha totiž ležela v místě, kde se potkávaly vlivy ze všech stran, ale nevytvořila si charakteristický způsob mluvení. Odbornice na nářečí Jarmila Bachmannová to v rozhovoru pro web idnes.cz vysvětluje tak, že metropole vstřebávala různé způsoby mluvení, ale vlastní si nevytvořila.
Skutečná nářečí vznikala na okrajích, v horských oblastech, na pohraničí nebo v izolovaných regionech. Dnes Praha mluví podobně jako ostatní středočeská města. Místo nářečí tam vládne obecná čeština, která postupně vytlačuje regionální rozdíly i jinde.
Moravská versus česká slova
Největší rozdíly najdete mezi Čechami a Moravou. Tam, kde Čech řekne „vesnice“, Moravan použije „dědina“. Místo „truhláře“ má „stolaře“, místo „prkna“ používá „desku“. A takhle je to u stovky dalších výrazů.
Na Moravě také krátí samohlásky. Zatímco v Čechách se říká „bláto“, na východě země uslyšíte „blato“. Patrná je změna i u „nesou“ a „nesó“. Změna slov začíná zhruba kolem Jihlavy a Bystřice nad Pernštejnem.
Moravská nářečí si zachovala více archaických rysů. Některé výrazy tam používané pocházejí ještě ze staroslověnštiny. Proto člověk z Čech občas na Moravě nerozumí nejen jednotlivým slovům, ale ani způsobu tvoření vět.
Výrazy z babiččina obydlí, které pomalu zanikají
Nejrychleji zanikají slova pro každodenní činnosti a předměty. Dříve každá oblast měla vlastní názvy pro domácí náčiní, pokrmy nebo zemědělské práce. Dnes mladí lidé často neznají ani výrazy, které používali jejich rodiče.
Například „maštal“ pro chlév nebo „odr“ pro patro na mlatě. Taková slova vznikala na základě potřeb lidí, kteří je používali. Proto jsou často velmi obrazná a vtipná. Ale i na tradičních vesnicích se dnes už mluví převážně obecnou češtinou.
Otestujte své znalosti venkovské češtiny
Zvládnete rozpoznat význam slov, která generace venkovanů používaly každý den? Následujících deset otázek prověří, jestli máte cit pro lidovou mluvu, nebo nikoliv.
Zdroje: czechency.org, genebaze.cz, idnes.cz
