Kvíz: Tohle vědí jen ti, co si pamatují, jak voněl Tuzex. Senioři musí zvládnout 10/10 povinně

Tuzex – to je vzpomínka, která voní jako žvýkačky z NSR, deodoranty Fa a rifle. Tuzex nebyl jen pouhý obchod. Byl to zároveň symbol nedostupného luxusu ze západu a tichý sen skoro každého Čecha za socialismu.

Ten z vás, kdo nikdy nestál ve frontě na tuzexové koruny, nepochopí tu zvláštní směsici vzrušení, ale i závisti, která se vznášela ve vzduchu ještě předtím, než jste do obchodu vstoupili. „Šlo o podnik, který se prostředí centrálně řízené ekonomiky poněkud vymykal: tím, že nabízel převážně spotřební zboží západní provenience, které na vnitřním trhu chybělo,“ píše Adam Havlík v knize Marky, bony, digitálky.

Tuzexové koruny místo naší měny

Tuzex současně se zbožím nabízel určitou nadhodnotu – nabízel zážitek. Dostat se tam legálně nebylo snadné. Museli jste zapomenout na koruny, tam se totiž k placení používaly jiné ceniny. A kdo neměl příbuzné v zahraničí, anebo tam nepracoval, musel je sehnat na černo. A to od určitého druhu překupníků, kteří postávali v blízkosti Tuzexu a polohlasem špitali: „Bony, marky, potřebuješ?“ Bývaly doby, kdy se bony pod rukou prodávaly za 4-5 Kčs, ale vzpomínám i na období, že byly za dvanáct.

Vůně místo reklamy

A pak nastal čas vstoupit do prodejny. Vůně západních parfémů, hraček, pracích prášků, čokolád – to vše vás omámilo dřív, než jste došli k regálům.  Deodorant, který opravdu příjemně voní, značkové džíny, které při praní nepouštěly. A banány! Ne ty zahnědlé a napůl zkažené z Jednoty, ale krásně žluté, voňavé, západní.

Koupil jsem to v Tuzexu

Kdo měl v sedmdesátých a osmdesátých letech džíny z Tuzexu – Levisky, Rifle nebo Wrangler – měl zajištěn určitý společenský status. Nešlo jen o oblečení, ale také o sebevědomí, postoj. A k tomu jako bonus závist sousedů, spolupracovníků či spolužáků. Děti si vyměňovaly nálepky ze žvýkaček Donald, dospělí kupovali originální magnetofony, hodinky Casio nebo nylonky, které nepraskly po prvním nošení.

Porevoluční změny

Po sametové revoluci se Tuzex rychle vytratil. Hranice se otevřely, změnil se ekonomický systém. Zboží ze západu se stalo naprosto běžným, bony zmizely a tuzexový sortiment byl najednou dostupný všem. Ale něco po Tuzexu přece jen zůstalo: ta nostalgie, vůně, atmosféra zakázaného ovoce. Kdo to zažil, nezapomene, i když už je to jen slovo. Tuzex byl ale víc než obchod. Byl to sen o západu ve světě se zadrátovanou hranicí.

Připomeňte si v kvízu společně s námi, co Tuzex tenkrát znamenal a vyzkoušejte, zda vám paměť stále skvěle slouží. Držíme palce!

Zdroje: autorský text, ČtiDoma