Kdysi kýčovitý suvenýr z Jugošky, na který sedal prach. Dnes na něm sedí astronomická cenovka

Naše generace to neměla s cestováním do zahraničí zrovna jednoduché. Když už se rodině podařilo naspořit potřebnou sumu, tak nedostala výjezdní doložku nebo devizový příslib. Anebo ano, ale jen pro některé členy rodiny.

Během socialistické éry byla Jugoslávie pro československé turisty oblíbenou destinací. Nebylo sice úplně jednoduché se tam dostat, ale bylo to možné. Jugoslávie měla otevřenější vztahy se Západem, neboť nepodléhala Sovětskému svazu. Výjezd do této země byl v mnohém snazší než se dostat do kapitalistických zemí. Ale i tak cesta do Jugoslávie podléhala dost přísným pravidlům, neboť strana a vláda se obávaly, že tudy mohou Češi a Slováci emigrovat z domova. Však také, kdo chtěl za doby totality zemi opustit, často tak činil právě přes Jugoslávii, kam odjel na dovolenou a odtud vycestoval do Rakouska nebo Itálie.

Proces schvalování výjezdu do zahraničí byl únavný

ČSSR nebylo možné opustit bez výjezdní doložky. Tu mohl člověk získat na pasovém oddělení, a často se vyžadovalo i doporučení zaměstnavatele nebo školy. Další nutností byl devizový příslib. Běžní občané neměli volný přístup k valutám, a tak musela banka schvalovat přidělení zahraniční měny. Pak ještě existovalo omezení vycestování pro celou rodinu. To právě mělo zabránit emigrování československých občanů do zahraničí.

V Československu byly možné tři způsoby, jak se do Jugoslávie dostat. Buď vlastním vozidlem po vlastní ose, s cestovní kanceláří (tehdy tu byl pouze Čedok; později ještě CKM a Sportturist), anebo na výběrovou rekreaci ROH. Všechny tři možnosti byly ovšem spojeny se značnou nejistotou, nikdy jste nevěděli, jestli vám bude výjezd povolen.

Proč lidé do Jugoslávie směřovali, když to bylo tak složité?

Jugoslávie byla oblíbenou destinací hned z několika důvodů. Nabízela především teplé moře, a to byl pro našince naprostý ráj. Čechoslováci sice mohli bez větších problémů cestovat na dovolenou do Východního Německa k Baltskému moři, ale co tam, když bylo studené jako led. Ceny v Jugoslávii byly poměrně dostupné, a hlavně bylo možné se v této zemi svobodněji nadýchnout. Byla tam podstatně volnější atmosféra než v ostatních socialistických zemích.

Nejvíc se do Jugoslávie na dovolenou jezdilo asi v 60. letech minulého století. Po říjnu 1969 bylo cestování hodně omezeno. Občané sice podle zákona měli nárok na vydání pasu, ale byl tam i dovětek, že: „…vydání cestovního pasu může být člověku odepřeno, pokud by zahraniční cesta byla v rozporu se státním zájmem.“ Takže v té době bylo snazší dostat se jen do NDR, Polska, Maďarska, Rumunska a Bulharska.

Suvenýry z Jugoslávie se změnily v cenný retro sortiment

Z cest ze zahraničí si většinou každý přiveze nějaký ten suvenýr. A jiné to nebylo ani v tehdejší Jugoslávii. Češi si domů vozili všelijaké řemeslné výrobky, které připomínaly tamní kulturu. Šlo třeba o tradiční jugoslávskou keramiku, zejména z oblastí Srbska a Chorvatska, a o tu je dnes mezi sběrateli eminentní zájem. Na co dřív sedal prach, tak má dnes astronomickou cenovku vyšších tisíců korun.

Značná část suvenýrů, která se dnes může považovat za retro a byla přivezena z Jugoslávie, může mít sběratelskou hodnotu. Patří k nim třeba jugoslávské mince i bankovky z období let 1963 až 1991. Bude však záležet i na jejich stavu či sérii. Značnou hodnotu mívají bankovky s chybou ražby. Ty jsou sběrateli a starožitníky vyhledávány nejvíc – numismatikům a notafilistům byste jugoslávskými dináry z různých období udělali zřejmě takovou radost, že by to patřičně finančně ocenili, a to částkami vyšších desítek tisíc korun. Také za poštovní známky z období Jugoslávie můžete získat majlant. A nejvíc opět za takové, které mají chyby tisku či speciální přetisk, anebo jsou v nezoubkované variantě.

Jestliže máte doma ještě nějaké suvenýry z dob existence Jugoslávie, bylo by možná zajímavé, kdybyste si nechali zjistit jejich aktuální sběratelskou hodnotu. Pro některé sběratele mohou být předmětem zájmu i různé propagandistické předměty jako třeba knihy, plakáty či odznaky a vyznamenání, spojené s tehdejším jugoslávským režimem. A také vojenské a politické insignie z období Jugoslávie, které se pojí s Josipem Brozem Titem. I všelijaké dokumenty z období Jugoslávie mohou mít značnou historickou hodnotu.

Nad suvenýry však převažovalo pašování

Víc než nákup suvenýrů se ale pašovalo zboží. Některé tam, jiné zpátky. Do Jugoslávie Češi vozili kávu, ručníky a ložní prádlo, pilky na železo, cín. A zpátky si za utržené peníze vezli kožené kabelky, zlato, kvalitní koňak, německé krémy, anebo značkové oblečení. Jugotextil totiž v licenci vyráběl sportovní značky, které u nás byly naprosto nedostupné. A tento sortiment bylo zase nutné propašovat domů.

Přestože mohou být suvenýry z Jugoslávie cenné, milionových hodnot na aukcích dosáhnou jen výjimečně. Ty největší poklady si tam totiž nechávají pro sebe: Plitvická jezera, Makarskou, Dalmácii…

Zdroje: IDnes, MediumSeznam, ProŽenyBlesk