Kdo měl za Husáka tuhle laskominu, byl pánem sídliště. Dnešní děti by to rovnou hodily do koše

Sladký růžový zázrak, který měl tu moc udělat z vás pána celého sídliště. Kdokoliv měl tuhle sladkost, byl před všemi kamarády za frajera. Tenhle produkt navíc nebyl jenom o samotné sladkosti, ale také o překvapení uvnitř. Dneska by ji přitom děti hodily rovnou do koše. Proč ale byla dříve tak milovaná, pojďme to společně zjistit.

Na mysli máme růžové žvýkačky s ovocnou příchutí. Za Husáka se jednalo o jednu z nejpopulárnějších sladkostí vůbec. A mít tyhle žvýkačky byl hotový jackpot. Nezapomenutelná sladká chuť a vůně, náhodná tetovačka uvnitř a symbolická růžová barva. Tahle žvýkačka z vás jednoduše udělala největšího frajera mezi všemi ostatními. Pořádaly se soutěže v nafukování bublin a žvýkalo se celé dny.

Konkurence je dnes příliš vysoká

Dneska by to ale mladí pravděpodobně zahodili do koše. Proč? Ne proto, že by nebyly tak dobré jako kdysi, jen je dnes konkurence příliš vysoká. Tenhle socialistický hit sice na pultech obchodů stále naleznete, ale rozhodně jeho popularita není srovnatelná s tou tehdejší.

Jak se tyto žvýkačky vyvíjely v průběhu let, to pojďte zjistit do našeho článku…

Jasný král sídliště

Jen těžko byste jako Husákovo dítě v mládí našli lepší pocit, než když jste při hraní s ostatními dětmi na sídlišti vytáhli z kapsy žvýkačku. Ihned jste se stali středem pozornost i a každý od vás chtěl alespoň jeden kousek téhle laskominy. V jednotlivých balíčcích navíc byly přibaleny jednorázové tetovačky, po kterých děti šílely.

Přes den si je za pomoci vody nechaly aplikovat na ruku nebo na jinou část těla, a večer se s tím chlubily doma rodičům. Pedro žvýkačky navíc měli mezi dětmi velkou cenu a používaly se často jako prostředek ke směnnému obchodu. Běžně jste za ně mohli dostat od někoho hromadu lentilek, samolepek nebo dalších sladkostí a hraček. Byla to pro tehdejší mládež jednoduše vysoce ceněná komodita.

Proč to děti chtěly?

Žvýkačky byly obrovský hit. Co ale stálo za takovouto obrovskou popularitou? Na tu dobu asi dost dobrý marketing, silná značka i dobrý produkt. Třeba legendární žvýkačky Pedro se prezentovaly jako „žvýkačky pro všechny“, což dokázalo přitáhnout děti i dospělé. Navíc byly oproti mnoha dalším věcem docela dostupné. Tuhle ovocnou žvýkací bombu jste mohli sehnat za pár kaček téměř v každém obchodě. Díky jejich výrobní nenáročnosti o ně navíc nebyla vůbec nouze.

Velkou roli samozřejmě hrál i fakt, že socialistická nabídka sladkostí nebyl příliš bohatá a tak konkurence neválcovala trh tak, jak by tomu bylo třeba dneska. Žvýkačky Pedro byly jedny z mála a oproti ostatním navíc nabízely ikonické tetovačky, které především děti milovaly. To pak samozřejmě vedlo ke vzniku sběratelských skupin a každý se chlubil, jaké tetovačky už ve své sbírce má. Všechny děti ze sídliště se proto potom sebraly a běžely koupit další balíčky, aby mohly cenné suvenýry vyměňovat.

Pedro ve filmech a seriálech

Samozřejmě byste nemuseli hledat žvýkačky jenom na sídlištích a dětských hřištích. Zahlédnout je bez problému můžete i v dobových filmech a seriálech. Typickým příkladem je třeba film Bony a klid, kde na sebe navzájem děti tak trochu machrují s Pedro žvýkačkami.

Pokud ale chcete něco aktuálnějšího, můžete se podívat například na seriál Vyprávěj, kde je hezky vyobrazeno vyměňování tetovaček a samolepek ze žvýkaček Pedro. Na obou případech, a mnoha dalších, je patrná na první pohled jedna věc. A to je radost dětí z této růžové laskominy, která prosvítila jinak nudnou šeď socialistických dní. Ačkoliv tehdy nabídka sladkostí nebyla příliš pestrá, žvýkačky Pedro byly takovým malým růžovým kouskem ovocného štěstí.