Lékaři lomí rukama: Tohle jídlo se v ledničce za 48 hodin mění v jed. Češi ho tam nechávají i 10 dní
Na první pohled to vypadá jako obyčejný zbytek večeře v misce přikrytý folií. Odložíme ho „na chvilku“ do lednice a máme pocit, že tím je vše vyřešené. Jenže právě u některých jídel platí, že čas hraje proti nám.
Bakterie, které se do pokrmu dostanou už při vaření nebo po něm, dokážou během několika desítek hodin vyrobit toxiny, jež se ohřátím nezničí. A protože v lednici se mikroby jen zpomalí, ne zastaví, není to automatická záruka bezpečí. Jedno konkrétní jídlo z domácností přitom vyčnívá. Jeho zbytky Češi běžně nechávají v lednici i přes týden, a pak se diví, že jim je po „nevinném“ obědě těžko.
Jádro problému je jednoduché. Uvaříme přílohu, necháme ji po jídle stát na lince, někdy celé hodiny, a až pak ji uklízíme do chladu. Nebo ji dáme do lednice hned, ale v jednom velkém hrnci, kde chladnutí trvá dlouho. V tom čase se z neaktivních spor stávají aktivní bakterie. Ty se množí a vytvářejí jedy, které ani po poctivém prohřátí nezmizí. Už po 24-48 hodinách tak může z běžné přílohy vzniknout reálné riziko otravy, ať už stojí na lince, nebo čeká v lednici. Jedním z nejčastějších příkladů je obyčejná rýže.

Proč právě tato příloha
Rýže často obsahuje bakterii Bacillus cereus ve formě odolných spor. Ty přežijí i běžné vaření. Když pak uvařenou rýži necháme v teplém prostředí nebo ji chladíme příliš dlouho, spory se rozmnoží a začnou produkovat toxiny. Ty jsou žáruvzdorné, ohřátí v mikrovlnce ani na pánvi je neodstraní. Proto se člověk může otrávit i z právě ohřátého jídla.
Jak tomu předejít
- Zbytky je vhodné rozložit do mělkých nádob, aby se rychleji zchladily.
- Nenechávejte jídlo stát na lince déle než dvě hodiny (v horku jen hodinu).
- Musí být v lednici při 4-5 °C.
- Rýži se doporučuje spotřebovat do 24 hodin, jiné pokrmy vydrží v chladu tři až čtyři dny. Pokud však stály mimo lednici déle, patří rovnou do koše.
Nejde jen o rýži
Stejný problém může nastat také u dalších potravin. Uvařené brambory nebo těstoviny se při špatném skladování stávají stejně rizikovými, protože i v nich se mohou tvořit bakterie a následně nebezpečné toxiny. Proto i tyto přílohy nenechávejte dlouho stát na lince a spotřebujte je raději co nejdříve.
Podobně rizikové tedy mohou být i další škrobové přílohy – těstoviny, brambory nebo knedlíky. Také u nich platí, že pokud chladnou pomalu a skladují se příliš dlouho, snadno se v nich mohou začít tvořit toxiny.
Vždyť to bylo v lednici, tak co? Ano, lednice sice zpomalí většinu bakterií, ale některé rostou i v chladu. Typickým příkladem je Listeria, která se může množit i při nízkých teplotách. Rizikové jsou hlavně hotové výrobky z pultů. Měkké sýry, salámy nebo majonézové saláty. Zdravému člověku většinou neuškodí, ale pro těhotné či seniory může být tato bakterie nebezpečná.

Nejčastější chyby
- Nechat jídlo vychladnout v hrnci, kde se teplo drží příliš dlouho. Lepší je rozdělit ho do menších krabiček.
- Spoléhat se na čich. Když jídlo nevoní špatně, považujeme ho za bezpečné. Jenže toxiny nemusí být cítit ani vidět.
- Snažit se „převařit“ jídlo v mikrovlnce. Jed Bacillus cereus ale odolává vysokým teplotám, takže ohřev nic neřeší.
Co si z toho vzít
Uvařenou rýži a další přílohy rychle zchlaďte a dejte do lednice. Rýži snězte do 24 hodin, ostatní zbytky do tří až čtyř dnů. Pokud jídlo stálo delší dobu mimo lednici, raději ho vyhoďte. Nespoléhejte na ohřev, protože toxiny teplo nezničí. A u rizikových potravin buďte přísnější, hlavně pokud jde o těhotné, seniory nebo nemocné.
Na závěr je dobré připomenout, že prevence je jednoduchá a spočívá hlavně v rychlém zchlazení, správném uskladnění a dodržování časových limitů. Lednice není všemocná a nedokáže z potravin odstranit jedy, které se už vytvořily. Pokud si proto osvojíme několik základních návyků, můžeme předejít nepříjemným zažívacím potížím i vážnějším zdravotním problémům. Každý kousek jídla, který ukládáme, si zaslouží trochu pozornosti. A pak se obyčejná miska „včerejška“ nestane pastí na naše zdraví, ale bezpečným obědem na druhý den.