Letos se může opakovat zimní kolaps z roku 2010. Scénář je znovu na stole a předpověď je už teď vyhrocená

Zima roku 2010 byla z hlediska počasí hodně zajímavá: hned 2. ledna napadl sníh a udržel se po dobu 53 dní. Mrzlo, až praštělo: na Šumavě se teploty blížily až k –20 °C; 5. ledna 2010 bylo na Horské Kvildě –24,5 °C. Kolem 8. ledna přišel mrznoucí déšť. Mokrý sníh a ledovka lámaly větve a způsobovaly značné problémy v energetice i v dopravě. Kvůli závějím a popadaným stromům byly uzavřeny některé silnice i železniční tratě.

V poslední lednové dekádě napadalo další množství sněhu a teplota se opět pohybovala mezi –15 až –20 °C. Pod tíhou sněhu se hroutily střechy. Sněhem zapadané nebo zaváté silnice komplikovaly život řidičům. Zejména v příhraničních kopcovitých oblastech se tvořily kolony zapadlých kamionů. Desítky silnic III. třídy byly v ČR kvůli nesjízdnosti uzavřeny.

Podzim 2010 byl nezvykle teplý

Zima 2010/2011 patří k těm, které si meteorologové i pamětníci vybavují jako neobvyklé. Ani snad ne kvůli extrémním rekordům, ale kvůli svému mimořádnému průběhu. Začala nenápadně, udeřila náhle a jak přišla, tak odešla. Tiše a beze srážek.

Samotný podzim roku 2010 o žádném podezřelém scénáři počasí nic nenapovídal. Naopak: dlouho panovaly nadprůměrné teploty (kolem 20 °C, a to v říjnu i listopadu) a nic nenasvědčovalo tomu, že by měla brzy přijít skutečná zima. Prudký zlom nastal až na přelomu listopadu a prosince. Tehdy zima udeřila: náhle a nečekanou silou.

Druhý zimní kolaps v jednom roce

Přišlo výrazné ochlazení a s ním i vydatné sněžení, které neočekávali ani sami meteorologové. A to dokonce i v nížinách. V běžných zimách se podobné náhlé vpády arktického vzduchu obvykle střídají s rychlým oteplením. Jenže rok 2010 byl výjimkou. Tentokrát se oteplení nedostavilo. Mrazy trvaly a s nimi i sněhová pokrývka.

Zajímavý však nebyl jen charakter zimy, ale také nerovnoměrné rozložení srážek. Zatímco v některých oblastech napadaly desítky centimetrů sněhu, jiné regiony zůstaly téměř bez sněhové pokrývky. Nejvíce si sníh lidé užili v západních a jihozápadních Čechách. A to nejen na horách, ale i v nízko položených oblastech. Na Plzeňsku ležela asi třiceticentimetrová vrstva, kdežto ve východních Čechách to byl sotva poprašek.

Jako by ČR patřila do různých klimatických pásem

Velice zajímavé byly také teplotní rozdíly. Jako by Českou republiku rozdělila pomyslná linie, která se táhla od jižních Čech přes Vysočinu až po Jeseníky. Na západ od ní byly teploty výrazně nižší než na východě: tam bylo velmi proměnlivé počasí s teplotami nad nulou a táním; a západ zažíval sněhové kalamity i v níže položených oblastech.

Prosinec 2010 byl chladnější cca o čtyři stupně oproti dlouhodobému průměru a opakovala se obdobná kalamitní situace jako v lednu. A srážky, tedy převážně sněžení, byly zhruba o jednu třetinu nad normálem. V tomto roce jsme měli poslední pořádné bílé Vánoce. Minimální teplota v prosinci 2010 byla –15,4 °C a napadlo skoro půl metru sněhu. A od 27. listopadu až do konce roku se opět udržela souvislá sněhová pokrývka.

Leden 2011: jaro uprostřed zimy

Leden nového roku začal nezvykle teplým počasím a připomínal spíš jaro. Rtuť teploměrů vyšplhala vysoko a v západních Čechách začal rychle tát sníh. V některých regionech se hladiny řek zvedly až na třetí povodňový stupeň. A opět se projevil rozdíl mezi západem a východem republiky. Na západě spadlo o 150 % více srážek oproti normálu, zatímco na východě jich bylo o 70 % méně.

A tak nám zimní období 2010 i 2011 připomíná, jak živý a proměnlivý je evropský klimatický systém. Jednou přijde dlouhá a prudká zima, jindy teplé Vánoce a únor bez jediné vločky. Jisté je pouze jedno: zima nás může vždycky překvapit!

Návrat zimy, jakou jsme dlouho nezažili?

Zimní měsíce roku 2010 se do paměti zapsaly jako období, kdy počasí překvapilo svou silou i rozložením. Tehdy přišlo rychlé a dlouhé ochlazení bez oblevy, sníh zasypal nížiny a velká část Česka čelila kalamitním stavům.

Meteorologické modely a dlouhodobé předpovědi naznačují, že letos by se mohl podobný scénář opakovat, a to v důsledku oslabení polárního víru: s rychlým nástupem, výrazným ochlazením a vyššími srážkami. A opětovně může dojít k rozdělení území České republiky do pásem s rozdílným charakterem počasí. Nelze vyloučit ani extrémy, které by mohla nadcházející zima přinést.