Letošní rok přepsal pravidla počasí: Jaro 2026 může dopadnout úplně jinak, než všichni čekáme

Jak v minulosti roky plynuly, utvrzovali jsme se v tom, že každé roční období má svá jasně daná pravidla a nic moc se na tom nebude měnit. V posledních letech však zjišťujeme, že opak je pravdou. Nejen, že nás něčím překvapí každé roční období, ale i každý měsíc. A dokonce i každý den. Letošní rok je toho nezpochybnitelným důkazem.

Bude-li počasí pokračovat nadále jako v roce 2025, kdy si musíme na proměnlivost zvykat skutečně ze dne na den, kdo ví, kam až to povede. Výkyvy v počasí nejsou jen meteorologickou kuriozitou. Ovlivňují náš každodenní život: zemědělství, tradice, svátky, ale i naši náladu a celkové psychické rozpoložení.

Změna rytmu ročních období: Nový trend, náhlý zvrat nebo jenom výjimka?

Dřív jsme byli zvyklí v zimě na sníh a mráz, na jaře na kouzelné probouzení přírody, na teplou dovolenou a proměnlivý býval nanejvýš podzim. Představy o ročních obdobích se u pamětníků začínají rozpadat a mladá generace nevěří, že v Čechách mohly ležet hromady sněhu od listopadu až do března a rtuť teploměru v zimě klesala pod –15 °C.

Že je rok 2025 rokem výkyvů a rychlých zvratů v počasí, na to už jsme si od jara stačili zvyknout. Ale jak se zdá, bude to možná pokračovat i v příštím roce. Na jedné straně zatím ještě pořádně nevíme, jaká bude letošní zima, i když její čas už pomalu klepe na dveře. Na straně druhé meteorologové začínají leccos tušit o roce 2026. Nejnovější měření totiž ukázala, že zatímco během zimních měsíců má v Evropě sněžit minimálně, tak v březnu by mohl nastat prudký zvrat.

Před lety jsme byli zvyklí, že březen bývá měsícem tání, delších dní a prvních květů. Teď se však zdá, že meteorologické modely pro nás připravují zcela jiný scénář. Bohužel takový, který se nebude líbit nám lidem, ani vegetaci.

Co se stane, když se jaro zabalí do sněhové peřiny?

Březen je měsíc, v němž už zimu zpravidla zažehnáváme. A ten následující má být dějištěm pořádného sněžení, které nezasáhne negativně jen naši náladu, ale celý přírodní rytmus. I když je tato předpověď zatím brána jako dlouhodobá a do března 2026 se může ještě leccos změnit, může mráz a sníh v březnu nepříznivě ovlivnit třeba úrodu ovoce. V tu dobu už má většina stromů „nalitá“ poupata a ta mohou snadno zmrznout.

Když březnové oteplování ustoupí zimě

Březen, který má být začátkem nového vegetačního období, se tedy může podle současných prognóz proměnit v poslední, ale vydatný výdech zimy. A to nejspíš neprospěje vůbec nikomu a ničemu.  Podle dlouhodobých předpovědí a klimatických analýz se totiž hlavní nápor zimy může dostavit právě v březnu 2026, tedy v době, kdy bychom očekávali první květy, nikoli sněhové závěje.

Ať se tedy v příštím roce stane březen měsícem zimním a ne jarním, anebo zůstane jen u předpovědi, rozhodně nás to nutí přemýšlet o tom, jak křehké jsou naše představy o ročních obdobích. A že se budou klimatické změny projevovat stále častěji a takovým způsobem, který nám vůbec nebude milý.

Zima 2025/2026 se blíží. Jaká asi bude?

Za necelých 6 týdnů, tedy v prosinci, započne meteorologická zima. A co se mrazů a sněžení týká, má být její první měsíc podprůměrný. Jak to vypadá, tak advent i vánoční svátky prožijeme opět na blátě. V lednu a únoru by sněžit a mrznout mělo, ale největší sněhová nadílka má přijít právě až v prvním meteorologickém jarním měsíci. Už je téměř jisté, že následující počasí v Evropě budou do určité míry ovlivňovat globální meteorologické a klimatické jevy jako je La Niña, polární vír a jet stream.

Globální klimatické jevy nás mají ve svých pařátech

Tak si třeba vezměte polární vír: jedná se o proudění vzduchu nad severním pólem. Pokud bude silný, dokáže udržet studený vzduch v severních oblastech. Pokud ale polární vír oslabí, chladný vzduch se dostane i k nám do střední Evropy. A faktorů, které stabilitu vortexu ovlivňují, je celá řada. Takže jednoznačně se jeho chování s předstihem moc určit nedá. I když má být letošní zima v některých obdobích hodně studená, má přetrvávat – stejně jako celý rok – náhlá a častá proměnlivost počasí.