Lída Baarová i Adina Mandlová bledly závistí: Tahle herečka měla vše, jen ne čas. Zemřela ve 35 letech
Ve zlaté éře českého filmu 40. a 50. let zářilo na obrazovkách mnoho krásných a talentovaných hereček. Do plejády těch nejvýraznějších, jakými byly Adina Mandlová, Lída Baarová nebo Nataša Gollová, se řadí i herečka, která měla sice velmi krátkou, ale zato intenzivní kariéru. Měla nakročeno ke hvězdám a díky svému talentu se velmi rychle vyhoupla mezi tehdejší filmové celebrity.
Pojďme se podívat na život jedné z hereček, která mohla uhranout klidně i samotného prezidenta. Ostatní herečky jí záviděly její krásu a bledly vedle ní závistí.
Kariéra za vysokou cenu
Herecké osudy v poválečném Československu byly často velmi pohnuté. Na jedné misce vah byla sláva, obdiv, zástupy fanoušků a bohatství, na druhé politický tlak, ideologie a cenzura. Mnohé herečky z té doby musely balancovat mezi vysněnou kariérou a přizpůsobením se proměnlivému prostředí režimu. Někdy i na úkor osobních obětí.
V té době nebylo neobvyklé, že za krásnou fasádou a společenským obrazem se skrývaly nejistoty, zdravotní potíže nebo nějaké hluboké osobní trápení, které vyšlo na povrch třeba i roky po smrti.

První krůčky ke slávě
Narodila se v roce 1924 do umělecké rodiny, jejím otcem byl spisovatel Oldřich Zemek, což nejspíš výrazně přispělo k její fascinaci uměním a kulturou. Její první profesionální angažmá přišlo ještě během okupace, když v roce 1944 nastoupila do divadla Uranie v Praze. Krátce nato, v devatenácti letech, obdržela roli v detektivní komedii Čtrnáctý u stolu, kterou režíroval Oldřich Nový společně s Antonínem Zelenkou. Po válce se již začala plně věnovat filmování. Stala se členkou Divadla státního filmu a její vzhled i herecký talent jí rychle otevíraly dveře k rolím mladých žen.
Filmová kariéra
Ve filmu se Libuše Zemková neomezovala jen na lehké role načesaných naivních paniček. Výrazně na sebe například upozornila v poválečném dramatu Až se vrátíš, kde pod vedením Václava Kršky ztvárnila postavu Anežky. V tomtéž roce hrála také v životopisném snímku Housle a sen a na přelomu čtyřicátých a padesátých let ji diváci mohli spatřit ve vedlejších rolích filmů Návrat domů či Žízeň, stejně jako v díle Slovo dělá ženu z roku 1953.
Svou mimořádnou krásu a talent předvedla také ve filmu Komedianti, který sledoval těžký úděl potulných umělců. Toto drama z prostředí cirkusů a lidí z maringotek vzniklo podle námětu jedné z povídek Ivana Olbrachta a Libuše Zemková v něm ztvárnila krasojezdkyni Margit. Její kariéra vygradovala v 50. letech po obsazení Otakarem Vávrou do husitské trilogie, kde si zahrála dvorní dámu. Filmy Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem, slavily obrovský úspěch a získaly u nás i v zahraničí několik prestižních ocenění.

Odchod do ústraní
Jejím posledním filmem se stala Legenda o lásce v roce 1956, po kterém se začala stahovat z veřejného života, vdala se a chystala se usadit. O čtyři roky později ale přišel zvrat, když Československo obletěla zpráva o její náhlé smrti. Příčinou byly komplikace spojené s mimoděložním těhotenstvím, které ukončily její život v pouhých 35 letech.
Věčný odkaz
Její život byl krátký, ale díla, která po sobě zanechala, vypovídají o jejím talentu i mimořádné kráse. Pokud chcete poznat, jak působivá herečka Libuše Zemková byla, můžete začít už jejím debutem ve filmu Čtrnáctý u stolu z roku 1943, kde hrála dceru bohatého průmyslníka.
Výraznější roli má také ve snímcích Housle a sen a Až se vrátíš z konce čtyřicátých let. A rozhodně byste si neměli nechat ujít ani kritiky ceněnou husitskou triádu. Každý z těchto filmů jí zachycuje trošku jinak a můžeme sledovat, jak se vyvíjelo její herectví od usměvavých dívek až po pozdější, vyzrálejší role. Přestože její kariéra i život skončily předčasně, díky svým rolím bude žít navěky.
Zdroje: medium.seznam.cz, filmovyprehled.cz, csfd.cz