Za celou dobu ve filmu neřekla ani dvě kloudné věty. Přesto ji v roce 1967 milovala celá republika
V kruté zimě, za svitu ohňů a mezi polodivokými muži natáčela šestnáctiletá dívka svůj druhý film. Přestože téměř celou dobu mlčela, získala si srdce celého národa. Drsný příběh plný násilí, krve a zvláštní krásy, jenž vznikal v těch nejnáročnějších podmínkách, se nakonec stal populárním filmem.
V roce 1967 vstoupil do československých kin film, ze kterého od prvního do posledního záběru diváky mrazilo. Na plátno přivedl František Vláči historickou baladu podle knihy Vladislava Vančury. Středobodem příběhu se stala Marketa Lazarová, tedy dívka, která měla být zaslíbena Bohu, ale které nakonec život připravil zcela jiný osud.
Roli svěřil Vláčil šestnáctileté Magdě Vášáryové, pro niž to byla teprve druhá herecká příležitost. Mladičká Slovenka z konzervativního prostředí se ocitla uprostřed téměř tříletého natáčení, které probíhalo v těch nejnáročnějších podmínkách.
Středověká balada, kterou rádi sledujeme i dnes
Film se začal rodit dlouho před samotným natáčením. František Vláčil věnoval přípravě téměř tři roky. Každou scénu pečlivě kreslil, studoval dobové reálie a pronikal do mentality lidí žijících před šesti sty lety, aby vytvořil co nejvěrnější obraz středověku.
Na rozdíl od běžných historických filmů Vláčil nevsadil jen na kostýmy. Chtěl ukázat, jak středověcí lidé opravdu žili, jejich myšlení, víru i každodenní život. Samotné natáčení probíhalo od ledna 1965 do září 1966 a trvalo 201 filmovacích dní. Točilo se výhradně v exteriérech a počasí tak patřilo k největším nepřátelům. Když tvůrci potřebovali sníh, přišla zrádná obleva, jindy zase všichni bojovali s krutými mrazy, které komplikovaly každý pohyb.
Do „Markety Lazarové“ se investovalo dvanáct milionů korun, což z ní udělalo nejdražší československý film šedesátých let. Přesto musel Vláčil oželet část svých plánů. Nejvíce litoval toho, že nestihl natočit scény královské obrazy. Kvůli tomu považoval film za nedokončený, i když pro diváky byl naprosto dokonalý.
Tvář mluvila i beze slov
Hlavní postavou příběhu je Marketa, dcera zemana Lazara, odtržená od domova, určená Bohu a znásilněná Mikolášem, synem loupeživého rytíře Kozlíka. A ač je její postavě věnován minimální prostor pro slova, její výraz obvykle mluví za vše.
Šestnáctiletá Magda Vášáryová přišla k filmu jako nezkušená dívka z konzervativního slovenského prostředí. Pro mladou herečku se natáčení stalo opravdovým křtem ohněm. Musela čelit nejen Vláčilovi zahlcujícímu ji historkami z dávného středověku, ale i Menšíkovi s jeho sprostými anekdotami. Nejhorší chvílí byl pro ni filmový polibek, který byl údajně i jejím prvním v životě. Tato scéna ji tak rozrušila, že se jí po dotočení udělalo fyzicky nevolno.
Když láska a bolest splynou v jedno
Ve 13. století, v drsné a nehostinné krajině českých zemí, se odehrává příběh plný násilí, víry a zvláštní lásky. Kozlík, divoký zeman z Roháčku, vychovává své syny k loupežím a životu mimo zákon, což nevyhnutelně vede ke konfliktu s královskou mocí.
Vše začíná, když Kozlíkovi synové přepadnou výpravu a zajmou mladého Kristiána, syna saského hraběte. Hrabě unikne a přivolá královské vojsko vedené nemilosrdným hejtmanem Pivem. Zeman Lazar, který vidí příležitost, se přidá na stranu krále proti Kozlíkovi. Za tuto zradu ho však Kozlíkovi lidé krutě potrestají, přibijí ho na vrata jeho vlastního sídla. Kozlíkův syn Mikoláš navíc unese Lazarovu dceru Marketu, dívku zasvěcenou Bohovi, a později ji znásilní. Z traumatického začátku plného násilí nakonec vyklíčí něco, co nikdo nečekal, a to zvláštní vztah mezi Marketou a Mikolášem.
Premiéra filmu proběhla 24. listopadu 1967 a v kinech jej viděl více než milion diváků.
Zdroje: forum24.cz, csfd.cz, cs.wikipedia.org
