Máme utrum. V této zemi nás nechtějí, ale je to naše oblíbená letní destinace už od pádu komunismu

Sluníčko, moře, levné pivo a nostalgie po dobách, kdy byl svět jednodušší. To všechno táhne Čechy do jedné konkrétní země už víc než třicet let. Jenže letos může přijít studená sprcha. Místní už totiž nemají tolik pochopení pro „naše“ zvyky a dávají to stále víc najevo – v médiích, pravidlech i v cenové politice. 

Od 90. let se stala Chorvatská riviéra takřka synonymem pro českou letní dovolenou. Pula, Makarska, Zadar, Baška Voda… Na parkovištích převažují auta s českými značkami, na pláži zní čeština a místní restauratéři dávno přeložili jídelní lístky. Češi tu byli vždy vítaní – přinášeli peníze, spokojili se s grilovanými rybami a víkendovým apartmánem bez přehnaného luxusu, jenže doba se změnila. 

Češi pod drobnohledem 

V posledních letech se čím dál častěji objevují zprávy, že místní obyvatelé už nejsou z českých turistů tolik nadšení. Vadí jim hlučné večírky v apartmánech, parkování na trávě, konzumace vlastních řízků na pláži místo podpory místních podniků a občas i neochota respektovat místní zvyky nebo jazyk. Na sociálních sítích kolují příspěvky jako například: „Zase dorazili Češi s auty plnými jídla, nezaplatí nic navíc a ještě se hádají o slevu.“  

Samozřejmě to neplatí pro všechny, ale špatná pověst bohužel roste – a odrazem jsou i přísnější pravidla a rostoucí ceny právě tam, kde dříve Češi hledali výhodné ceny – třeba v menších letoviscích jako Gradac, Podgora nebo ostrovech mimo hlavní sezónní trasy. Místní si čím dál častěji stěžují, že někteří čeští turisté působí neohleduplně: vozí si vlastní zásoby jídla, málo utrácejí v místních podnicích, ne vždy dodržují pravidla a často se hlučně baví i pozdě v noci. Výsledkem je rostoucí odpor – od nevraživých komentářů až po zpřísněné vyhlášky, například zákazy pohybu v plavkách mimo pláže nebo pokuty za pití alkoholu mimo vyhrazené zóny. 

Staré lásky nerezaví, ale… 

Navzdory tomu je zájem o Chorvatsko neochvějný. V roce 2024 patřilo opět mezi tři nejoblíbenější zahraniční destinace pro Čechy a důvod? Nostalgie, blízkost, bezpečí a hlavně: „víme, co čekat“, jenže právě tahle jistota se pomalu mění v klišé, které už místní začínají pomalu odmítat. Stále více českých cestovatelů proto začíná objevovat jiné destinace: Albánii, Černou Horu, Gruzii nebo Bulharsko.

Nejen kvůli cenám, ale i proto, že se tam necítí tak „nechtění“. Kromě toho mladší generace hledá dobrodružství, autenticitu a zkušenost, ne stereotypní apartmány s plastovým nábytkem. To ale neznamená, že by Chorvatsko ztratilo své kouzlo – stále nabízí úchvatné přírodní scenérie, výbornou kuchyni, historická města a příjemnou atmosféru, kterou si mnoho Čechů i nadále spojuje s létem u moře. Je jen třeba přistupovat k této zemi s respektem a otevřeností, aby mohla zůstat srdečnou destinací i do budoucna. 

Proč se Češi zamilovali do této země? 

Krátce po otevření hranic se Chorvatsko stalo první skutečně dostupnou destinací u moře bez vízových omezení. Díky jazykové blízkosti, kulturním podobnostem a tehdy příznivým cenám si rychle získalo srdce českých rodin. Postupně zde vznikla až téměř tradice, která se dědí z generace na generaci – rodinné dovolené u moře s vůní grilovaných ryb. 

Jak nebýt trnem v oku na dovolené? 

Chcete-li být v zahraničí vítanými hosty, stačí málo. Zkuste se naučit pár základních frází v místním jazyce, občas nakoupit nebo povečeřet u místních a respektovat pravidla ubytování i noční klid. Místo domácích řízků na pláži dejte šanci místní kuchyni a chovejte se s úctou – ne jako někdo, komu všechno patří. Právě ohleduplnost a pokora dělají z turistů vítané návštěvníky. 

Chorvatsko je krásná země, která Čechům dala mnoho nezapomenutelných letních vzpomínek, ale pokud chceme, aby tato láska trvala, je potřeba ji trochu opečovávat a především: být i v cizině ohleduplní a vnímaví.