Spočítáte 4 + 4 ÷ 4 + 4 × 4 – 4? Vypadá to jako sranda, ale 9 z 10 lidí to nezvládne. Patříte mezi výjimky?
Vsadím se, že jste někdy při placení v obchodě bleskově spočítali, kolik vám vrátí, ale při pohledu na příklad z nadpisu už váháte. Matematika nás provází na každém kroku, od počítání drobných v peněžence až po programování raket do vesmíru. A právě zdánlivě jednoduchý příklad jako ten v nadpisu dokazuje, že i v matematice platí, že zdání někdy pořádně klame.
Matematika je ve školách často prezentována jako nudný předmět plný podivných pojmů bez zjevného propojení s realitou, což je naprostá škoda, protože ve skutečnosti jde o fascinující vědu prostupující celý náš vesmír. Mnozí z nás si z hodin matematiky odnesli především trauma a pocit vlastní neschopnosti. Přitom i tento předmět dokáže být zábavný, a hlavně velmi užitečný i v reálném životě.
Matematika v akci
Sedíte někdy s propiskou v ruce nad výplatní páskou a přemýšlíte, jak to udělat, aby vám vystačila až do další výplaty? Nebo možná počítáte, kolik musíte každý měsíc odkládat, abyste v létě mohli vyrazit k moři? To všechno je finanční gramotnost neboli matematika v praxi. Pomáhá vám prokouknout nevýhodné půjčky, zbytečné poplatky nebo zrádné úroky u kreditních karet.
Každý, kdo někdy stál u sporáku, ví, že bez základních matematických dovedností se neobejde ani tady. Přepočet receptu pro více osob, odměřování ingrediencí nebo úprava doby pečení, to vše vyžaduje práci s čísly. Chcete upéct dort podle receptu pro 8 lidí, ale čekáte návštěvu 12 osob. Kolik mouky budete potřebovat? Bez základních znalostí matematiky byste se sladkého moučníku možná vůbec nedočkali.
A co teprve když plánujete výlet. Kolik benzínu budete potřebovat? Kdy musíte vyjet, abyste stihli přestup na další vlak? Kolik času vám zbyde na kafe na nádraží? Matematika je ve výsledku užitečný pomocník, který vám šetří čas, nervy i peníze, což se v dnešním světě, kde má každá minuta cenu zlata, opravdu hodí.
Bez čísel ani ránu
Matematika si právem vysloužila označení královna věd. Tvoří totiž základ i pro fyziku, chemii, biologii či ekonomii. Bez ní bychom dnes neměli chytré telefony, internet ani moderní léčebné postupy.
Matematika pronikla i do světa filmu. Viděli jste už například „Kostku“ z roku 1997? V tomto kanadském hororu se šest cizinců ocitne v smrtícím bludišti propojených krychlových místností. Bez znalostí matematiky by nepřežili. Naštěstí je mezi nimi matematička, která rozluští číselné kódy bezpečných průchodů. Film vznikl za pouhých 365 000 kanadských dolarů, a přesto je výsledek tak povedený, že je oblíbený i u nás.
Fanoušci historických thrillerů by neměli minout film „Enigma“ z roku 2001. Tento napínavý snímek nás vezme do tajného britského centra v Bletchley Parku za druhé světové války, kde si matematik Tom Jericho láme hlavu nad nacistickými šifrovacími kódy. Věděli jste, že producent filmu není nikdo jiný než rockový veterán Mick Jagger?
Co matematika dělá s naším mozkem
Výzkum z univerzity ve Stanfordu ukázal, že děti dobré v matematice mají aktivnější části mozku pro soustředění a rozhodování. To jim v dospělosti přijde vhod v zaměstnání i osobním životě.
A teď k tomu příkladu, který většině lidí zamotá hlavu: 4 + 4 ÷ 4 + 4 × 4 – 4. Kde je ten chyták? Spousta z nás bez váhání jede zleva doprava, jako když čte noviny. Jenže matematika má jiná pravidla hry. Vzpomínáte si ještě ze školy, že násobení a dělení mají přednost? Přesně na tohle pravidlo totiž zapomene většina počtářů.
Proto musíme nejdřív spočítat: 4 ÷ 4 = 1, 4 × 4 = 16. Pak už před sebou máme jednodušší příklad: 4 + 1 + 16 – 4. Takže správná odpověď je 17, a ne 5, jak by možná hádalo mnoho lidí.
