Celý život působil jako mazlíček Československa. Pak ale ukázal svou druhou tvář a my koukali jak vyorané myši

Některé herce máme tendenci si spojovat jen s jedním typem rolí. Jednoduše pasují do určité škatulky, která na ně perfektně sedí a člověk by od nich již nic dalšího ani neočekával. Jednoho dne však přijde zásadní zlom a tito lidé mnohdy ukážou svou pravou tvář, která je najednou mnohem méně jednoznačná, než se na první pohled mohlo zdát. A my koukáme jak vyorané myši. 

Jsou herci, kteří zahrají určitý typ role, čímž si sami na sebe ušijí past. Stanou se z nich typičtí představitelé těch samých rolí, ve kterých se objevují znovu a znovu. V moderní době existuje hned celá řada příkladů herců, kteří padli do podobné jámy. V minulosti i v našich končinách byl herec, kterého jsme měli tendenci si spojovat jen s úsměvy a radostmi. Jednoho dne se však ukázal ve zcela jiném světle a všem nám vytřel zrak.

Muž, který se doslova narodil v divadle

Rudolf Hrušínský byl naprosto geniální herec, který pomáhal definovat kvality československé kinematografie. Za svůj život se objevil v desítkách roztodivných rolí a dodnes platí, že to je jeden z těch nejlepších, kteří se na našich obrazovkách kdy objevili. Herectví se věnoval již od útlého věku, ale byly doby, kdy to s hraním vůbec neměl lehké.

Narodil se 17. října roku 1920 v Nové Etynce, malé obci poblíž Jindřichova Hradce. Již jeho narození symbolizovalo, jakým směrem se v životě vydá, jelikož na svět přišel doslova za jevištěm po představení Taneček panny Márinky. Již v dětství hrál několik rolí v divadle a působil v kočovném divadle, než se rodina usadila v Praze.

Během svých studií na gymnáziu měl problémy s absencemi, jelikož se věnoval divadelní činnosti. To nakonec vedlo k jeho vyloučení. Chvíli přemítal, jakým směrem se v životě vydá, ale nakonec se rozhodl pro herectví jako tu nejjasnější volbu. Ve svých 25 letech za sebou měl účinkování již v 17 filmech.

Zapsal se do srdcí všech jako komediant

Rudolf Hrušínský se postupně zapsal do srdcí filmových diváků a nadšenců především jako komediální herec. Pro tento žánr měl neuvěřitelný talent. O tom svědčí i skutečnost, že pokud si najdete žebříčky jeho nejlepších filmů, v drtivé většině případů se jedná o snímky komediálního charakteru.

Mezi jeho největší kultovní klasiky pak patří například jeho ztvárnění legendárního Švejka ve snímku Dobrý voják Švejk z roku 1956 a pokračování Poslušně hlásím, které vzniklo jen o rok později. Další kultovní role z té doby je například jeho účinkování v komediální pohádce Dařbuján a Pandrhola.

V šedesátých letech přišel určitý zlom, když se v roce 1968 stal jedním z prvních signatářů petice 2000 slov. Ani po nátlaku autorit svůj podpis neodvolal, což mělo za následek zákaz studia na DAMU, zákaz činnosti a ztrátu celé řady hereckých rolí. Přes to však toho roku účinkoval ve filmu, který naprosto změnil způsob, kterým byl jako herec vnímán.

Přišel zlom, který ukázal jeho kvality

V roce 1968 Rudolf Hrušínský všem dokonale vytřel zrak, když se chopil hlavní role v legendárním černobílém dramatu Spalovač mrtvol. Snímek, který spadá do československé nové vlny, měl na starosti známý slovenský režisér Juraj Herz, který pracoval na základě knižní předlohy od Ladislava Fukse.

Film přibližuje postavu pana Kopfrkingla, pracovníka krematoria, kterého postupně opouští jeho příčetnost. Propadá celé řadě zdánlivě protichůdných ideologií, kdy se v něm mísí nadšení pro buddhismus i nacismus. Celá zápletka vyústí v momentu, kdy se pan Kopfrkingl rozhodne dopomoci dalším osobám na onen svět.

Ačkoliv Rudolf Hrušínský ztvárnil méně známé dramatické role i před natočením Spalovače mrtvol, vznikem tohoto snímku definitivně potvrdil své herecké schopnosti. Postava je v jeho podání naprosto dokonalá a vzbuzuje u diváků nervozitu, běs a hrůzu i dlouhých několik dekád po prvním uvedení snímku na obrazovky.

zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, cool.iprima.cz