Měl talent od Boha, ale promrhal ho na rolích přihlouplých soudruhů. Po revoluci po něm neštěkl pes, tak se utrápil k smrti

Jen talent nestačí. Své by o tom mohl vyprávět herec, který se navzdory svým hereckým schopnostem nikdy nedokázal pořádně prosadit. Do paměti diváků se tak zapsal jako takzvaný herec malých rolí. Poté, co si několikrát zahrál postavy přihlouplých soudruhů už druhou šanci nikdy nedostal. 

Není snad film nebo seriál, ve kterém by se tento herec, mistr vedlejších rolí, během socialismu neobjevil. Bez jeho hlubokého hlasu a bodrého smíchu se neobešlo mnoho známých snímků. I tak se ale tento muž nedokázal po revoluci prosadit tak, jak by chtěl. 

Zahrál si desítky rolí v televizi, divadle i ve filmu

Narodil se v roce 1923. Herectví pro něj v dospívání bylo pouze koníčkem. Když se ale nachomítl jako záskok u jedné z rolí, již u divadla zůstal. Svou kariéru začínal na Vysočině, kde se i narodil. Rok působil v Horáckém divadle v Jihlavě. Poté se přesunul do Kladna a následně i Olomouce. Dlouhých 40 let byl aktivním členem Divadla na Vinohradech. Tomuto divadlu byl věrný natolik, že na tamějších divadelních prknech odehrál více než 140 rolí. 

Byť se i v televizi a u filmu objevil v desítkách různých postav, nesmazatelně se do paměti diváků zapsal coby tajemník a předseda. Stalo se tak poté, co získal roli v propagandistickém televizním seriálu Okres na severu. Zde hrál funkcionáře Pláteníka. Mezi jeho další komunistické role patřila postava stranického funkcionáře ve filmu o zemědělském družstvu Bouřlivé víno nebo levicově uvědomělý muž ve snímku Čas lásky a naděje. 

Byl součástí režimu, přesto proti němu několikrát vystoupil

Tehdejší režim ho miloval. Nutno říci, že mu šel Moučka naproti nejen svými rolemi, ale také stranickou angažovaností. Do strany vstoupil hned po válce. Tehdy to však, zejména u chudší vrstvy lidí, nebylo nic neobvyklého. Nebál se však projevit svůj názor, tedy alespoň na začátku. A tak v roce 1968 po vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy na naše území ze strany vystoupil. Následně ale režim a přísné podmínky dolehly i na něj.

Protože se bál o svou práci, rozhodl se do strany znovu vstoupit. Stalo se tak v roce 1977. Tedy chvíli předtím, než dostal svou výraznou komunistickou roli funkcionáře Pláteníka. Součástí strany byl, jak sám tvrdil, pouze kvůli pracovním nabídkám. Režim jej tehdy ocenil tituly zasloužilý umělec a získal i Státní cenu Klementa Gottwalda.

Jeho bratr byl krutým estébákem

To, že nebyl zarytým komunistou jako někteří straníci, dokazuje i fakt, že přerušil kontakty se svým bratrem Milanem. Milan Moučka byl vyšetřovatelem StB známým svými krutými praktikami. Mimo jiné se účastnil i procesu s Miladou Horákovou a objevil se jako nechvalně proslulá postava při mučení dalších politických vězňů. 

Po revoluci již na svou slávu nenavázal

Jaroslav Moučka zemřel až v roce 2009. Tedy mnoho let poté, co došlo ke změně režimu. Přestože je zejména u starších generací již nadobro zapsán jako herec komunistických rolí, po revoluci si zahrál i další role. Laskavého a moudrého staršího muže hrál v populárním seriálu Život na zámku. Přestože herectví miloval, především ze zdravotních důvodů se v polovině 90. let musel odebrat do ústraní. Trápila ho rakovina tlustého střeva i Parkinsonova choroba. Posledních pár let tak žil spolu s manželkou v klidu a pohodě na Jindřichohradecku. 

Zdroje: Csfd.cz, iDnes.cz, Vlasta.cz