Meteorologická mapa náhle zrůžověla. Odborníci vysvětlují, co to znamená pro Česko

Někdy se stane, že člověk otevře meteorologickou mapu a má pocit, že se ocitl na úplně jiných stránkách. Třeba zrovna dnes. Mapa ztmavla do růžova… Ba ne, není to opožděný valentýnský pozdrav. Je to barva bezoblačnosti a vysokého tlaku vzduchu. Barva, na kterou jsme na meteo modelech dávno zapomněli. A ta nám nyní říká něco, v co jsme ani nedoufali: „Po příjemném konci února si užijete krásný začátek března.“  

Jenže březen je trochu potměšilý. Umí – jak je vidět – být laskavý, ale také zároveň tvrdohlavý jak starý kohout, který se odmítá pustit bidýlka. A tak nám namaluje mapu narůžovo, ale k ránu nám k tomu přidá mrznoucí mlhy. To abychom ta krásná odpoledne nedostali zadarmo.

Ráno jako trest, odpoledne jako odměna

Ranní teploty 0 až –3 °C nejsou nic, co by nás mělo překvapit. Překvapí nás jen to, že přijdou po odpoledni, kdy jsme seděli na lavičce a přemýšleli, jestli už si můžeme dovolit první letošní zmrzlinu. Březen je totiž měsíc, který má dvě tváře: jednu studenou, druhou jarní. I když ho meteorologové zařadili mezi jarní měsíce, astronomicky je stejně pořád ze 2/3 měsícem zimním. A tak nám to dává najevo, abychom nezapomínali. V několika uplynulých dnech se budíme ráno do husté mlhy a několik dalších dní můžeme očekávat velice podobný scénář.

Dnes se však mlhy rozplynuly už kolem desáté hodiny, takže jsme si dopřáli jarní sluneční paprsky o něco déle. To je totiž úplně jiná liga než v ranních hodinách. Slunce se opře do krajiny, jako by chtělo dohnat všechny zmeškané zimní směny. Teploty stoupají k 10, 12, 15 °C. A my najednou stojíme venku v tričku a říkáme si: „Tak tohle je ono, to je jaro.“ Ani dnešní odpolední studená fronta by neměla přinést výraznější oblačnost.

Studená fronta jako krátká epizoda

Meteorologové nás sice straší studenou frontou od severu, ale ta má být jen takovou krátkou vsuvkou mezi dny s krásným jarním odpolednem. Něco jako reklama uprostřed filmu: je otravná, ale rychle skončí. Fronta přejde přes Česko během odpoledne, večer už bude na jihovýchodě a my si budeme moci oddechnout.

Ano, chladnější vzduch projde celým územím, ale jen jako návštěva, která přijde, vypije kávu a hned zase zmizí. A zítra? Zítra už budeme opět pod vlivem proudění z jižních směrů. Jako by se nic nestalo. Jako by ten severní vzduch jen zaklepal na dveře, ale nikdo mu neotevřel.

Režisérem těchto dní je tlaková výše

Počasí u nás v těchto dnech ovlivňuje tlaková výše. Tlak kolem 1028 hPa je jako pevná ruka režiséra, který drží celou tu scénu pohromadě. A právě tahle tlaková výše zbarvila mapu do růžova. A nejen u nás, ale i v celé střední a jihovýchodní Evropě. Je to jako když někdo vezme pastelku a rozhodne se, že pár dní bude svět barevnější.

Jenže i růžová má své limity. Předpovědní model ECMWF má mapu narůžovo zabarvenou až do 12. března. Další den už je vybledlá, protože od 13. 3. nás nejspíš přestanou trápit mlhy, ale začne po delší době pořádně pršet. A srážky – střídavě mohutný dešťový pás, jindy jen srážky lokální – vytrvají až do 17. března. Co bude dál, to model zatím nenaznačuje.

Březen jako mistr kontrastů

Tak tu máme březen, který je jako film s dvěma žánry. Ráno drama, odpoledne romantika. Ráno mlha, odpoledne slunce. Ráno zmrazky, odpoledne už to opaluje. A mezi tím vším růžová mapa, která nám připomíná, že i když je den ráno studený, pořád je krásný. Vítr je v těchto dnech jen mírný. Tak mírný, že by se dal popsat jako „vítr, který se ještě neprobudil“. Teprve ke konci týdne se začne zvedat, hlavně na Vysočině. Ale zatím je to spíš takové ševelení ve větvích než znatelné proudění vzduchu.

Zdroje: Ventusky, CHMI, ČHMÚ