Meteorologové mají déjà vu: Počasí v Česku opakuje historický extrém před 128 lety
Letošní červen přepisuje historické záznamy o českém počasí. Srážkové úhrny lámou rekordy a odborníci bijí na poplach. Česko se totiž ocitlo ve velmi podobné situaci, jakou zažilo před více než stoletím, konkrétně v roce 1897, kdy zemi zasáhly jedny z nejhorších povodní v novodobé historii.
Vyplatí se být připraven na dešťovou smršť.
Déšť, jaký nepamatujeme
Červen 2025 se zapsal do meteorologických dat jako jeden z nejdeštivějších měsíců od počátku moderních měření. Podle informací z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) spadlo v některých oblastech více než 300 mm srážek během pouhých dvou týdnů. Nejvíce deště zaznamenaly horské a podhorské oblasti, například v Jeseníkách a Jizerských horách dosáhlo množství srážek až 330 mm.
Až nepříjemně podobná čísla se objevují i v historických záznamech. Konkrétně 29. července 1897 spadlo na stanici Nová Louka v Jizerských horách rekordních 345,1 mm srážek za jediný den. Dodnes se jedná o nepřekonaný denní rekord pro Českou republiku.
Tehdejší události vyústily v masivní záplavy, které devastovaly obydlí i infrastrukturu. O život tehdy přišlo přes 100 lidí. Ačkoliv jsme již na některé rozmary počasí zvyklí, letošní červen se opět vymyká.
Extrémní skok
Zatímco červen obvykle přináší v průměru okolo 60 až 90 mm srážek, letošní hodnoty tuto hranici překročily hned v prvních dnech měsíce. Na Frýdlantsku a Šumpersku spadl denní úhrn přes 80 mm, což běžně odpovídá měsíčnímu průměru.
Nejvíce srážek zaznamenala stanice Červená Voda v oblasti Orlických hor. Během tří dnů zde spadlo rekordní množství srážek, dohromady 228 mm. To má za následek samozřejmě stoupání hladin řek. Většina toků, které jsou běžně velikosti malých říček, se dostala na 2. a 3. stupeň povodňové aktivity.
Nejednalo se jen o vodu, která stekla z polí. Záplavy se týkaly i center větších měst. Kanalizace nestíhá a řeky v okolí měst se mění v peřeje.
Odborník varuje: Tohle není náhoda
Podle meteorologů se jedná o nezpochybnitelný důsledek probíhající klimatické krize. Klimatoložka Friederike Otto z Imperial College London říká:
„Tyto povodně ukazují, že ani vyspělé země nejsou imunní vůči vážným dopadům extrémního počasí, které se s klimatickou změnou zhoršuje. Je to naléhavá globální výzva a musíme na ni reagovat. Věda je jasná a byla jasná už roky.“
Studie zveřejněná ve vědeckém časopise Nature Climate Change poukazuje na to, že střední Evropa patří k oblastem, které jsou do budoucnosti nejvíce ohrožené silnými přívalovými dešti a záplavami.
Historická paralela: Povodně 1897
V roce 1897 zasáhla oblast severního pohraničí extrémní dešťová vlna. V Jizerských horách, Krkonoších a Jeseníkách došlo k extrémnímu úhrnu srážek během čtyř dnů. Řeka Smědá v Raspenavě strhla všechny mosty a řeka Desná pohltila řadu továrních objektů. Voda brala všechno, co jí přišlo do cesty. Tehdy napršelo více než 500 mm během jediného týdne.
Letošní hodnoty se sice k této hranici ještě nedostaly, i přesto však aktuální úhrny nemají k historickým hodnotám příliš daleko. Pokud se podíváme na průřez minulými roky, podobné extrémy se vyskytují čím dál častěji. Enormní červen 2020, silné letní srážky 2021 a nyní červen 2025, to vše je důsledkem globálního oteplování.
Co můžeme čekat dál?
Výhled na další dny a týdny není příliš optimistický. Tlak v atmosféře bude i nadále nevyzpytatelný. Očekávají se další dešťové přeháňky, zejména na východě a severovýchodě republiky. Výstrahy platí minimálně do poloviny měsíce.
Ačkoliv z dlouhodobého hlediska Česko stále nepatří mezi regiony s nejvyšší srážkovou aktivitou, historické záznamy ukazují, že se centrální Evropa potýká s častějšími přívaly deště.
Jediný způsob, jak se s těmito změnami vypořádat je adaptovat se. Samozřejmostí je i lepší zabezpečení infrastruktury, zajištění vodních toků a moderní varovné systémy.
V 90. letech minulého století žádné varování neexistovalo, a často se jednalo tzv. za pochodu. Dnešní společnost je o poznání vyspělejší, přesto jsme často překvapeni. Klimatické změny si žádají nová opatření, na kterých musíme zapracovat. Extrém roku 1897 se v letošním roce vrací v téměř podobné míře.
Není to pouhý déšť…
Změny, které aktuálně pozorujeme, nejsou pouze meteorologický výkyv. Podle odborníků se jedná o výrazné a opakující se srážkové extrémy, které představují reálné ohrožení. A neplatí to jen pro infrastrukturu a zemědělství, ale i pro samotné obyvatele. Opakované záplavy, evakuace a škody na majetku vyvolávají v lidech pocit nejistoty. I přesto, že se dokážeme adaptovat a naučíme se s těmito výkyvy žít, matka příroda je mocná, a i člověk je na ni někdy krátký.
Zdroje: chmi.cz, Denní minima a maxima, ethz.ch, How climate extremes fuel droughts and heavy rains, link.springer.com, Precipitation Extremes and Disastrous Floods in Central Europe in July 1897
