Na radarech se právě ukázalo něco divného. Anomálie, která tu nebyla přes 70 let, děsí i zkušené meteorology

Nad severní polokoulí se odehrává jev, který hodil do nepohody i ty nejzkušenější meteorology. Změna, kterou zaznamenaly globální modely, se v moderní historii prakticky nevyskytla. A pokud ano, tak naposledy v době, kdy se ještě o klimatických cyklech psalo maximálně v odborných učebnicích.

Odborníci mluví o anomálii, která může během několika týdnů přepsat zimní vývoj na celé planetě, pojďme se na to podívat.

Anomálie na radarech

Základem je chování polárního víru, tedy obrovské cirkulace chladného vzduchu obklopujícího arktickou oblast, která v běžné zimě uzamyká chladné vzduchové masy nad pólem, a tím stabilizuje počasí v mírných zeměpisných šířkách. Když ale polární vír oslábne, naruší se jeho schopnost držet arktický chlad pohromadě – a ten se pak může propadat do nižších zeměpisných šířek, tedy i do našich končin.

Podle posledních analýz z portálu Severe Weather Europe a dalších meteorologických webů se právě rodí tzv. náhlé stratosférické oteplení, což je jev, který ve stratosféře (výškově asi 30 km) zvýší teplotu i tlak a výrazně naruší vír. Mimořádné je, že ke kolapsu či výraznému oslabení má dojít již v blízkém termínu (listopad/prosinec), což bývalo v historii spíš výjimečné.

Proč je to tak závažné

Oslabení nebo rozbití polárního víru není jen zajímavá meteorologická kuriozita. Má reálné dopady na počasí u nás i na druhém konci světa. Pokud vír přestane fungovat jako pomyslný zámek pro chladný arktický vzduch, tento vzduch může prorazit a vpadnout do středních zeměpisných šířek, což znamená silnější zimu, prodloužené mrazy, více sněhu a celkově vyšší variabilitu počasí. Za normálních okolností stabilní vír přináší větší míru předvídatelnosti, slabý vír přináší nejistotu a extrémy.

Analýzy ukazují, že po stratosférickém jevu, kdy se vír naruší, bývá zvýšená pravděpodobnost výskytu takzvaných blokujících tlakových útvarů nad Arktidou, změněného proudění nad Atlantikem a tím i odchylek počasí v Evropě a Severní Americe. A právě to je momentálně na stole – dlouhodobější modely pro zimní sezónu 2025/2026 uvádějí možné scénáře s chladnějšími teplotami a vyšším sněhem v Severní Americe a v menší míře v Evropě.

Jaké státy to ovlivní nejvíc

Z výhledu vyplývá několik klíčových bodů. Zaprvé, už samotný fakt, že v listopadu či prosinci může dojít k takovému narušení cirkulace, je rarita. Ve více než 70 posledních letech byla zaznamenáno jen velmi malé množství případů, kdy tahle situace nastala tak brzy. A navíc měla potenciál ovlivnit velkoplošně zimní počasí.

Zadruhé, není důvod panikařit, protože hlavní dopad se podle modelů očekává v Severní Americe: chlad, sníh a pravděpodobnější bílé Vánoce. V Evropě je situace komplikovanější, protože dopad bude záviset na dalších faktorech, jako je například Severoatlantická oscilace nebo lokální tlakový vývoj, ale tím se nebudeme zatěžovat.

Pro Českou republiku to tedy znamená, že období kolem přechodu podzimu do zimy by mohlo přinést významné výkyvy, rychlejší ochlazení, dřívější a hlubší mrazy a možná i první sníh dříve než obvykle. Už zmiňované zprávy o nízkých nočních teplotách bedlivě sledují meteorologové.

Není důvod k panice

Když odborníci a média píší o něčem, co se nestalo tak dlouhou dobu, neměli bychom to brát na lehkou váhu, ale zároveň zatím není důvod k panice. Je to upozornění, že atmosféra má momentálně jiný scénář než běžně, a ten nejspíš znamená, že letošní zima by pro řadu oblastí mohla být dramatičtější.

Ne nutně dlouhá, extrémní a mrazivá, ale spíš ve smyslu rychlých změn, větší variability a výkyvů. A možná výraznějšího mrazu a sněžení. Tak bedlivě sledujte předpovědi a predikce odborníků, abyste se na očekávané výkyvy pohodlně připravili!