Meteorologové právě předpověděli zimu 2025/26. I sněhulák prý bude potřebovat zateplenou mrkev
Ještě jsme se ani pořádně neponořili do léta. A už nám meteorologové naznačují, co nás s největší pravděpodobností čeká v zimě 2025/2026. A tato – i když jen orientační – předpověď zrovna příznivě nezní.
Při dlouhodobé předpovědi zimního počasí na přelomu roku 2025/2026 meteorologové vycházejí z několika důležitých globálních i regionálních klimatických faktorů. Jde o kombinaci statistických modelů, fyzikálně-dynamických modelů a pozorovaných jevů v atmosféře a oceánech. Podívejme se na hlavní zdroje a faktory, z nichž meteorologové čerpali.
Planeta v otřesech
ENSO, La Niña – ENSO čili jižní oscilace, je označení pro periodické, ale značně nepravidelné kolísání větrů a povrchových teplot moře. A to v tropické oblasti východního Pacifiku, jenž ovlivňuje klima v tropech a subtropech. V souvislosti s tím dochází k fázi oteplování moře – tento jev známe jako El Niño, fáze mořského ochlazování jako La Niña. A meteorologové právě očekávají návrat jevu La Niña, tedy ochlazení centrální části Tichého oceánu. Důsledkem toho může v Evropě nastat proměnlivé počasí s kratšími, ale výraznými vlnami chladu v zimě a také nestabilitu proudění s přechodnými silnými mrazy.
Proč máme zimy bez sněhu? Odpověď může mít Severní atlantická oscilace
Severoatlantická oscilace (NAO, North Atlantic oscillation) je klimatický jev v severní části Atlantiku, spojený se změnami klimatu mezi Islandem a Azorami. Je převážně charakterizován cyklickými změnami tlaku vzduchu a změnami v drahách bouří v Severním Atlantiku. NAO ovlivňuje sílu a směr větrů nad Atlantickým oceánem. Je-li NAO záporná, jsou evropské zimy chladnější a s větším množstvím sněhu. Když je NAO kladná, bývá zima teplejší, neboť převažuje mírné a vlhké západní proudění. Odborníci na počasí sledují vývoj severoatlantské oscilace z výškových modelů a srovnávají ho s historickými údaji.
Ledové tornádo, které mrazí celou Evropu
Arktický vír, polární vír či polární cyklóna je oblast nízkého tlaku v horních vrstvách atmosféry, která se nachází kolem zemských pólů. V zemské atmosféře jsou dva polární víry – jeden na jižním, druhý na severním pólu. Oba představují trvalou rozsáhlou oblast nízkého tlaku. A pod polárními víry leží obrovská masa studeného a arktického vzduchu. Arktické víry jsou nejsilnější v zimě a nejslabší v létě. Silnější polární vortex mohou způsobit třeba sopečné erupce v tropech, a to klidně i po dobu dalších dvou let. Pokud polární vortex slábne, lze předpokládat vpád arktického vzduchu.
Meteorologové používají sezónní předpovědní modely ECMWF, CFS, UKMO, MetOffice, JMA, které simulují proudění, tlakové pole, srážky i teploty. Ty běží na superpočítačích a simulují klima až na šest měsíců dopředu na základě aktuálního stavu oceánů, atmosféry a ledu.
Teplejší oceány, divočejší počasí
Meteorologové sledují také povrchovou teplotu oceánů (SST – Sea Surface Temperature). Teplejší Atlantický oceán, kupříkladu kolem Azor, znamená víc vlhkosti v atmosféře, z čeho lze odvodit více srážek. Ale nutně to nemusí být sníh. Objeví-li se anomálie teplot v severním Atlantiku i v Arktidě, je ovlivněno proudění vzduchu nad Evropou.

Meteorologové při tvorbě předpovědi na zimu 2025/2026 vycházeli především z dlouhodobé chladné anomálie nad severním Atlantikem, která se objevila po více než deseti letech. Tato anomálie je nejen rozsáhlá, ale i stále sílí. A to signalizuje, že by mohla přetrvat až do zimy. Jestliže k tomu dojde, ovlivní pravděpodobně počasí v Evropě, včetně České republiky.
A jaká tedy má být letošní zima?
Podle aktuálních dat je velmi pravděpodobné, že zima 2025/2026 bude delší a studenější než ty předchozí. Měly by se objevit častější mrazy a výrazné sněhové epizody. Meteorologové varují, že zima by mohla být spíš dlouhá a tuhá s možností nízkých teplot i mimo běžné zimní měsíce.
Jestli se ovšem tato předpověď naplní, to ukáže až přesný vývoj v dalších měsících. Kdo by chtěl zimní počasí znát přesněji, měl by se o aktuální předpovědi zajímat zejména v říjnu a listopadu. Současnou předpověď nelze prozatím s definitivní jistotou potvrdit.
Zdroje: Wikipedia, TNNova, Press1