Miliony Čechů pijí tuhle vodu a netuší, co v ní plave. Věčné chemikálie, které nemizí, jsou jen začátek

Tato informace z titulku jistě vyděsila mnohé z nás, kteří jsme zvyklí pít vodu z kohoutku i z lahve bez jakékoliv úpravy. Proto je nutné se na tohle téma podívat trochu podrobněji…

Údajně se podle aktuálních zjištění v pitné vodě vyskytují jak mikroplasty, tak i zbytky kosmetiky a léčiv. A rovněž nánosový biofilm z potrubí, včetně tzv. věčných chemikálií, které jsou známé jako PFAS. Ty při nahromadění v lidském organismu mohou způsobovat závažné zdravotní obtíže. A to od poruch štítné žlázy až po rakovinu. Že se o tom píše, neznamená samo sebou, že je to pravda. Ale, znáte to – „není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu“.

Kde se cizorodé látky ve vodě berou

Všechny tyto nežádoucí látky se do vody mají dostávat z kanalizace, protože čistírny je nedokáží úplně odstranit. A přitom běžný Čech samozřejmě spoléhá na to, že mu z kohoutku teče voda nezávadná. Všichni předpokládáme, že se voda pravidelně testuje a že není možné, aby ve vodě byly látky zdraví škodlivé a cizorodé částice. A přece tomu tak je. Na webu Centrum se uvádí, že chemikálie PFAS ve vodě jsou celosvětovým problémem. A nejsou prý jen ve vodě, ale třeba i v nepřilnavých pánvích a dalších průmyslových výrobcích či v textilu. A pomalounku se v našem těle hromadí.

Než se voda z čističky dostane do naší sklenice, tak se několikrát filtruje a následně se do ní přidává chlor. Ten má jednak dezinfekční funkci a měl by zabránit kontaminaci vody, která stojí v potrubí. Ovšem ne vždy se to podaří. Všimli jste si na dovolené kdekoliv v zahraničí, že i místní většinou pijí vodu balenou a totéž doporučují vám? Z uvedených slov by mohlo vyplývat, že voda z kohoutku za moc nestojí, a že ta balená je lepší. Tak tomu ale není.

Balená voda pod mikroskopem

Že se voda v lahvích v obchodech neskladuje správným způsobem, to je všeobecně známé. V mnoha prodejnách vidíme zásoby balíků s lahvemi třeba u výlohy a tam na ně pálí slunce. A vlivem tepla se mohou ve vodě i v plastu začít vytvářet látky, které lidem při častější konzumaci škodí. Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce se při vysokých teplotách v balené vodě rychleji šíří nebezpečné bakterie, mikroskopické spory plísní a další mikroorganismy. Navíc se při vyšších teplotách mikroplasty z lahví uvolňují rychleji a ve větším množství.

Přitom je stejně většina běžných balených vod vodou z kohoutku – rozhodně ty levnější ano. Z přírodních vrtů bývají jen vody minerální. Je sice pohodlné si vzít s sebou na cestu vodu v plastové lahvi, ale při dlouhodobém užívání se zanášíme mikroplasty.

Jak to tedy s mikroplasty, eventuálně nanoplasty je?

Jedná se o nepatrné plastové částice, které se z umělých hmot, tedy z obalů, plastových výrobků, textilu, kosmetiky dostávají do vody. Podle studie Světového fondu na ochranu přírody člověk za jediný týden sní a vypije až dva tisíce částic plastu menších než jeden milimetr. I po úpravě vody v ní zůstává 300-900 mikroplastových částic na litr. Tak tohle zjištění by nemělo nechat v klidu nikoho z nás. Vždyť na tomhle všem může být pozitivní leda tak náš nález…

Neviditelná hrozba v každé kapce

O tom, že jsou mikroplasty nejen kolem nás, ale i v našem organismu, už také existují důkazy. Vědci už potvrdili jejich přítomnost vlastně skoro všude – ve vodě, v potravě, ve vzduchu, v lidském těle – dokonce i ve spermiích. Dopad na zdraví a také ekosystémů zatím ještě není detailně vyhodnocený, ale už teď je jasné, že se lidstvo musí snažit o výraznou redukci mikroplastů. U nás byly nalezeny nejen ve vodě, ale i v pivu, medu a ve vzorcích lidské stolice.

Zvažte proto, zda se balené vodě nevyhnout úplně. Podle odborníků je z hlediska mikroplastů kohoutková voda zdravější a také levnější. Je ovšem vhodné ji uchovávat v neplastových nádobách, abyste omezili zdravotní rizika. A omezení plastů je každopádně ekologičtější.

Téma kvality pitné vody se stává stále naléhavějším. Ačkoliv voda z kohoutku v Česku nejspíš splňuje hygienické normy, jsou tu některé další otázky, které čekají na své odpovědi: jak jsou hygienické normy nastaveny a umí běžné testy cizorodé látky detekovat a vyhodnotit? A jak se zdá, mikroplasty nejsou zatím regulovány?!