Mistrovské dílo světové literatury dorazilo na Netflix. Zapomeňte na Harryho Pottera, tohle je opravdový poklad

Když čtu některé knihy, mám pocit, že jejich autoři přemýšleli o světě mnohem hlouběji. A že jejich díla nejsou jen příběhem, ale i hledáním něčeho vyššího. Málokdy se ale stane, že tyto myšlenky dokáže vyjádřit i filmové zpracování.

Všichni víme, že na vrcholu žebříčku ČSFD svítí už několik let za sebou titul Vykoupení z věznice Shawshank. Ačkoliv je autorem knižní předlohy geniální Stephen King, tenhle článek o něm vůbec nebude. A nebude to ani Harry Potter.

Na samém počátku je obyčejný otec od rodiny

Autor knihy, podle které vznikl film, o kterém budu hovořit, byl muž, který celý život studoval staré jazyky, mytologie a zaprášené texty. Dokázal vytvořit něco, co se stalo legendou. Působil na mě spíše jako profesor, který má kolem sebe hromadu papírů a map, z nichž staví nové světy. Příběhy nevymýšlel kvůli slávě. Vlastně je ani nechtěl zveřejňovat. Psával je pro své děti a netušil, že jednou budou jeho knihy patřit mezi nejčtenější na světě. A že z nich vzejde jedna z nejlepších filmových trilogií všech dob.

Teprve časem jsem si uvědomil, jak moc mě jeho příběhy ovlivnily. Jeho pohled na svět, na odvahu, věrnost a sílu, která nemusí být vidět. Tolkienův svět proto není jen o kouzlech. V jeho knihách cítíme starý anglický venkov, lásku k přírodě, melancholii z věcí, které pomalu mizí. Jeho myšlení je hluboké, literární i filozofické. Dokázal propojit mýty se skutečností, staré básně s vlastní fantazií, a přitom vždy myslel na jedno. Na lidskost.

Když myšlenky z knihy ožijí na filmovém plátně

Nejúžasnější na tom všem je to, že to, jak vyjádřil Tolkien ve svých knihách, tak se to povedlo Peterovi Jacksonovi přenést i do filmu Pán prstenů. Peter Jackson se do natáčení vrhl s vášní fanatika a možná právě díky tomu, že natočení filmu bral jako vyšší poselství, vzniklo něco výjimečného. Peter trval tolik na detailech, že třeba v jedné scéně nechal shořet celou hospodu U zeleného draka, jen aby ji později od základu postavil znovu.

Pán prstenů je teď na Netflixu a znovu mě dojímá, i když ho znám téměř nazpaměť. Největším hrdinou tohohle příběhu není král nebo bojovník, ani bytost, která ovládá moc kouzel. Tím hrdinou je docela obyčejný hobit jménem Frodo, drobný, nenápadný člověk, který sotva unese vlastní batoh. A přesto nese na zádech tíhu světa.

Tolkien nám připomněl, že velikost charakteru nespočívá v síle, ale v tom, kým jsme. Frodo má v rukou jediný prsten, o který usiluje krutovládce Sauron. Jeho příběh vypráví především o tom, co dokáže odvaha obyčejného malého člověka. Ten by se ale neobešel bez přítele, jako je Sam, který ho neopustí ani ve chvíli, kdy je vyhnán. Sam je možná dokonce největší hrdina celého příběhu. Je to typ člověka, kterého bychom v životě chtěli mít vedle sebe. Tichý, věrný, odhodlaný.

Když fantazie propojí skutečnost s kouzly

Většina z nás možná vnímá tenhle příběh jen jako snůšku fantazie. Za mě je to ale příběh o nezlomném přátelství, hodnotách a naději, že i v nejtemnějších časech spatříme světlo. Sice je to vše zasazené do fantasy světa, ale to, co je na pozadí, je víc než skutečné. Tolkien do svého příběhu mistrovsky přenesl své lidské obavy, hodnoty, myšlenky i lásku k přírodě.

Film to dokazuje například ve scénách s Enty, kde cítíme jeho lásku k přírodě i obavu z toho, co se s ní stane. Pán prstenů tak není jen fantasy. Je to příběh o nás. O zlu, které roste z lidské touhy po moci. O dobru, které stojí na odvaze, nikoliv na síle. O přátelství, které je silnější než strach. A o světě, který můžeme ztratit, pokud se o něj nepostaráme.

Proto je tahle adaptace podle mě tou nejlepší, jakou jsem kdy viděl. Nejen pro své výpravné scény, hudbu nebo herecké výkony, ale protože Jackson dokázal zachytit to, co je na Tolkienových příbězích nejdůležitější. A právě proto byste se na něj mohli podívat také – třeba právě teď na Netflixu. Možná je to jen příběh z kouzelného světa, ale když se do něj ponořím, pokaždé cítím, že mluví o nás. A o tom, co bychom si měli v životě chránit.

Zdroje: csfd.cz, wikipedia.cz, databazeknih.cz