Naše nejkrásnější česká pohádka byla lež. Také jste se nechali nachytat a skočili režisérovi na špek?

Český národ je milovníkem pohádek. A to i těch filmových. U jedné z nich, která byla natočena v roce 1977, se však nejeden divák nechal nachytat. V příběhu plném trpaslíků se totiž neobjevil ani jeden. 

Když byl v roce 1977 natočen podle scénáře Zdeňka Svěráka a Jiřího Melíška pohádkový film Ať žijí duchové!, asi nikoho nenapadlo, jaký úspěch bude mít. I v současné době, kdy se zájmy malých diváků přeci jen mění, je reprízován několikrát do roka. Zajímavý a místy i strašidelný příběh je doplněn i známými českými písničkami. Hudbu pro tento film složil Jaroslav Uhlíř a texty k písním napsal jeho oblíbený kolega a kamarád Zdeněk Svěrák. Ve filmu zazní písničky jako „Píseň Leontýnky“, „Hajný je lesa pán“, „Každý den“ nebo Skřítkové tesaři“.

Hlášky, které postupně zlidověly 

Písničky nejsou tím jediným, co malé i velké diváky na pohádce baví. Jsou to i vtipné dialogy a hlášky, které postupem let zlidověly. Nejmladší z dětí si splete melouny a melouchy a ve filmu z jeho úst několikrát zazní: „Táta nemůže, dělá melouny. Opravuje ho zpravidla jeho velký kamarád, kterého si zahrál Tomáš Holý. Duch Leontýnka se ptá: „Jaký je tvůj rodokmen?“. Na to jí Jenda odpovídá „Copak jsem pes?“. Poté, co Jouza přijde celý zasádrovaný se zlomenýma rukama povídá své švagrové: „Švagrová! Nedojel jsem. Trošičku jsem štrejchnul o barák.“. 

Herecké legendy a talentované dětské hvězdy 

Pohádka je plná vtipných scén a hlášek. Kvalitní filmový snímek z ní dělají i výkony jednotlivých herců. A to nejen těch starších. Existuje jen málo scén, ve kterých by se objevovali pouze dospělí. Mezi dětské role patří postava Leontýnky, kterou si zahrála Dana Vávrová. Vendelína hrál Tomáš Holý a Jendu Jiří Procházka. Písničky byly navíc doplněny zpěvem dětského sboru. Mezi dospělými hereckými hvězdami se objevil Jiří Sovák, Lubomír Lipský nebo Vlastimil Brodský. 

Pohádka s trpaslíky bez trpaslíků 

Dospělí i děti si tento pohádkový film zamilovali. A to i přesto, že na ně režisér takzvaně ušil boudu. Stavba hradu probíhá za pomoci trpaslíků. Při natáčení se na place ale ani jeden neobjevil. Navíc byl film natočen v roce 1977. Neexistovalo tak mnoho technických možností a triků, jak trpaslíky do filmu přidat. Nebylo to však ani potřeba. 

Pokud se nechcete nechat dál napít, pokračujte ve čtení. Prozradíme vám, jak se trpaslíci do pohádky dostali. Trpaslíky hráli reální herci. Při natáčení byly používány nadživotně velké repliky. Scény, ve kterých se trpaslíci objevovali, byly natočeny za pomoci takzvané falešné perspektivy. Zatímco při natáčení lidské postavy stály v popředí, trpaslíci byli postaveni dál od kamery, kde se nacházely i zvětšené kulisy. Při natáčení pak vše vypadalo tak, jak známe z filmu. Zatímco děti byly v životní velikosti, v pozadí stáli herci – trpaslíci, kteří díky správnému umístění vypadali jako malí trpaslíčci. 

I přes malý podvod Češi pohádku milují 

I přesto, že si na nás režisér Oldřich Lipský připravil s trpaslíky malý podvod, bez diskuzí můžeme pohádku Ať žijí duchové! považovat za jednu z nejpovedenějších v našich dějinách. Celý štáb tehdy odvedl výbornou práci. 

Zdroje: Csfd.cz, Filmovamista.cz, Filmovyprehled.cz