Na obrazovce krásná česká pohádka, v reálu noční můra: Herce klovali ptáci a medvědi se potulovali kousek od štábu

Někteří filmaři během tvorby svých snímků využívají všemožných triků a iluzí, aby vytvořili určitý dojem. Jiní tvůrci naopak vyhledávají autenticitu, skrze niž se snaží svá díla činit jedinečnými. Té dosahují pomocí neortodoxních metod, které jsou pro herce mnohdy na hranici únosnosti. Vznikají z toho však neopakovatelné filmové zážitky, které překypují atmosférou.

Na světě existuje celá řada filmových tvůrců, kteří se s natáčením nepářou. Člověku při tomto tvrzení jistě vyvstanou na mysl takoví režiséři, jako Stanley Kubrick nebo Werner Herzog. I v našich končinách však lze najít řadu tvůrců, kteří se snaží své filmy natáčet s co největším důrazem na autenticitu. A tyto metody nesou své plody, jelikož takové snímky pak sklízejí úspěchy nejen u diváků, ale i u filmových kritiků.

Film na motivy známé pohádky

Božena Němcová kdysi sepsala legendární pohádku Sedmero krkavců, pro kterou čerpala inspiraci z díla kultovní dvojice folkloristů bratří Grimmů. Tento příběh se stal fenoménem, na jehož motivy vznikla celá řada adaptací. V roce 1967 například režisér Ludvík Ráža vytvořil stejnojmennou televizní inscenaci.

Ráža ve svém díle posléze pokračoval a v roce 1993 dal vzniknout filmové adaptaci tohoto příběhu. V této filmové adaptaci se objevila celá řada kultovních postav české filmové scény, jako Ivana Chýlková či Radoslav Brzobohatý. Snímek se však mezi diváky bohužel nedočkal většího úspěchu. Rozhodně ne takového, jako novější adaptace.

Alice Nellis v roce 2015 vydala vlastní filmovou adaptaci tohoto příběhu. Sedmero krkavců v jejím podání se stalo kultovním snímkem, který sklízel úspěchy na všech frontách. Svůj podíl na tom měl jak důraz na autenticitu, tak zkušenosti této ostřílené režisérky.

Úspěšná verze od ostřílené režisérky

Sedmero krkavců z roku 2015 se řadí mezi ty nejlepší pohádkové adaptace, které v našich končinách za posledních několik dekád vznikly. Na československé filmové databázi si film vysloužil hodnocení 75 %. Alice Nellis si i pro svoji adaptaci zajistila silné herecké obsazení. V hlavní roli statečné Bohdanky se objevuje Martha Issová a po jejím boku vystupují taková jména, jako Erika Stárková či Václav Neužil.

Film si v roce své premiéry vysloužil hned tři České lvy. První z nich připadl Ondřeji Maškovi a Petrovi Čaneckému za nejlepší filmovou scénografii. Druhý připadl Kateřině Štefkové za nejlepší kostýmy a třetí pak získal Juraj Steiner za nejlepší masky. Alice Nellis byla nominována na nejlepší režii a Martha Issová na nejlepší herečku v hlavní roli. Oběma bohužel ocenění o chlup uniklo.

Zajímavostí také je, že tento úspěšný snímek zprvu vůbec nemusel vzniknout v této formě. Scénář sepsala Alice Nellis pro Jana Svěráka, kterému se i zalíbil. Došel však k závěru, že je vhodnější spíše pro ni a sám Svěrák se vydal cestou vlastní pohádky Tři bratři. Alice Nellis tak natočila tento úspěšný film sama.

Natáčení kladlo důraz na autenticitu

Během natáčení snímku kladla režisérka výrazný důraz na autenticitu. Tu lze sledovat nejen v kostýmech a hereckých výkonech, ale i ve faktorech, které se objevují spíše v pozadí. Stěžejním prvkem autenticity byla v prvé řadě volba natáčecích lokací. Natáčení tak probíhalo například na hradě Zvíkov, v Moravském krasu či ve skanzenu Zuberec.

Herci museli během natáčení čelit nejedné patálii. Všichni krkavci ve filmu byli skuteční a vycvičení, což s sebou neslo i rizika. Hned první natáčecí den například hladový krkavec pohrdl nabízeným kuřátkem a vrhl se na herečku Sabinu Remundovou, kterou klovl mezi oči. Martha Issová se během jiného natáčecího dne silně popálila kopřivami, které její postava sbírala holýma rukama.

Skanzen Zuberec je navíc lokalitou, v níž se vyskytují divocí medvědi. Natáčecí štáb prý na místě pravidelně nacházel čerstvé medvědí stopy. Alice Nellis tak udělala všechno pro to, aby dala vzniknout skutečně atmosférickému a autentickému snímku. A můžeme s čistým svědomím tvrdit, že se jí to podařilo na výbornou.

zdroje: ceskobudejovicky.denik.cz, csfd.cz, cs.wikipedia.org