Žena, která se na scéně vždy utrhla ze řetězu. Její řeči byly tak šílené, že by ji dnes cenzura vypla po 30 sekundách

Existují filmy, které se dneska již netočí. Zatímco moderní česká kinematografie je zvyklá pumpovat jednu kriminálku za druhou, v minulosti u nás vznikaly i snímky zcela jiného charakteru. Mnohdy se jednalo o tituly, které hledaly inspiraci v zahraničí. Tu se jim povedlo zdařile emulovat a přetavit v něco, co se stalo skutečným úspěchem. A v centru toho úspěchu stála jedna řádně potrhlá žena, která se vždy utrhla ze řetězu.

Mezi starými snímky lze najít celou řadu klenotů, které člověk mezi modernějšími tituly málokdy objeví. Některé tyto klasiky se dokonce vyrovnaly filmům od hollywoodských filmařů. A to i přes to, že byly natočeny v naší malé zemi a s prostředky, které byly mnohdy omezené. Lví podíl práce na kvalitě těchto filmů však dělaly i herecké výkony těch největších hvězd někdejšího tuzemského filmu.

Bláznivá komedie hollywoodského stylu

Jednou z nejoblíbenějších komedií protektorátního filmu je legendární snímek Eva tropí hlouposti. Na obrazovky byl uveden 10. listopadu roku 1939 a hned sklidil ohromný úspěch, ze kterého svým způsobem čerpá dodnes. Režisérem kultovního filmu byl neméně vážený režisér Martin Frič, který byl výraznou osobností prvorepublikového filmu.

Příběh filmu pojednává o mladé Evě Norové, která se vrací z penzionátu k příležitosti 60. narozenin své tetičky Pa. Tetička dlouhodobě sní o možnosti naučit se pěstovat exotickou odrůdu růží. Návod k pěstování mají její sousedé, se kterými však nemá dobré vztahy. Mladá Eva se tak rozhodne návod od sousedů ukrást.

Když se Eva v přestrojení za služebnou dostává do domu sousedů, ke svému překvapení objevuje bratra Michala, který se vydává za anglického hraběte. Tak činí na žádost sousedovic dcery Elišky, která se chce vyhnout se nechtěným vdavkám a tvrdí, že Michal je její snoubenec. Do zmatku se navíc přidává další osoba v přestrojení, jejímž záměrem je ukrást drahocenný náramek.

Scénář napsala gymnazistka

Snímek byl svého času skutečným trhákem. O to překvapivější je pak skutečnost, že jeho původní námět vzešel z pera šestnáctileté gymnazistky. Studentka Věra Němotová, která později psala pod pseudonymem Fan Vavřincová, se psaní věnovala od svých čtrnácti let. Nakonec se stala autorkou té nejúspěšnější československé „crazy“ komedie.

Ačkoliv se tvorbě prvních povídek věnovala od zmíněných čtrnácti let, v časopisech začaly vycházet v jejích šestnácti letech. Sama autorka však neměla odvahu nabízet svoji tvorbu po redakcích. Jejího talentu si však všiml její manžel Václav Němota, za kterého se vdala ještě před maturitou. Ten jí pak pomohl posunout její tvorbu na novou úroveň.

Povídková sbírka Patsy tropí hlouposti (původní jméno protagonistky nebylo Eva, ale Patsy) vycházela na pokračování v časopise Ahoj, kde si ji všiml Martin Frič. Ten mladou autorku kontaktoval, aby sepsala scénář ve spolupráci se scenáristou Vladimírem Peroutkou. A na úspěch bylo zaděláno.

V titulní roli se naplno projevil skrytý talent

V hlavní roli protagonistky Evy Norové se objevila legendární Nataša Gollová. Ta se však původně ve snímku vůbec nemusela objevit, jelikož první volbou režiséra Martina Friče byla Adina Mandlová. Ta však roli přenechala svojí kamarádce, jelikož zastávala názor, že je obdařená mnohem lepším komediálním talentem.

Martin Frič byl původně vzteky bez sebe, ale posléze byl nucen dát Adině Mandlové za pravdu. Nataša Gollová totiž byla pro roli jako stvořená a v rámci filmu se mohl naplno projevit její komediální um. Ve snímku naprosto zářila, čímž se stala výrazným faktorem jeho úspěchu.

Film Eva tropí hlouposti Nataše Gollové vynesl obrovskou popularitu a její kariéru posunula zase o stupínek dále. Zároveň archetyp půvabné, ale ztřeštěné „bláznivky“ zachovávala i v dalších rolích. Dalo by se tak tvrdit, že tento snímek Natašu Gollovou tak trochu stvořil.

zdroje: medium.seznam.cz, csfd.cz, cs.wikipedia.org