Byla nejkrásnější českou herečkou a miloval ji celý národ. Pak se jí stala divná věc a netroufla si ani vyjít na ulici
Občas se u nás stane, že některý z herců je miláček diváků. A pak přijde něco a pozitivní obraz je v trapu. Média, která „problém či přešlap“ šíří, jsou neúprosní. A přitom může jít třeba o něco ze soukromí, co by nás možná ani nemuselo či nemělo zajímat. Takový byl osud i naší nejkrásnější české herečky.
Návrat na herecké výsluní pak bývá těžký a někdy dokonce nemožný. Ona totiž herecká kariéra je jako chůze na laně; stačí nepatrný výkyv a může být po všem. Herci, co se dostali na vrchol a na pomyslném laně se dokázali udržet, bývají dodnes obdivovaní a milovaní. Stačí však nějaký kontroverzní výrok či jiné nešťastné rozhodnutí, a to, co léta budovali, se zhroutí.
Z vrcholu přišel smutný a strmý pád
Někteří herci se z takové situace dokáží vlastním úsilím vymanit, jiní se stahují do ústraní. Ať už dobrovolně nebo pod tlakem veřejnosti. Ke skandálům, které herce takzvaně „odrovnají“, patří politické postoje, osobní průšvihy, nepromyšlené mediální výroky. Uveďme si některé příklady z českého prostředí.
Jan Kanyza má „stín z minulosti“ dodnes
Herec Jan Kanyza byl obviněn ze spolupráce s StB. Soud ho sice zprostil viny, ale jeho jméno zůstalo v seznamech spolupracovníků. Velká část veřejnosti mu to dodnes neodpustila. Dnes se spíš než hraní věnuje malování v jižní Francii.
Jan Čenský a jeho odchod z divadla
Jan Čenský podepsal v roce 1989 petici Několik vět. Státní bezpečnost ho několikrát vyslýchala a vedlo to i k odchodu z divadla. I když se tam později vrátil, období politického tlaku ho v osobním i v kariérním životě poznamenalo. Dáda Patrasová, která bývala krásnou herečkou a ikonou pohádek a dětských pořadů, doplatila na rodinné skandály, které se propíraly na veřejnosti. A na alkohol. Pod jeho vlivem dokonce způsobila dopravní nehodu.

Zajímavé je, že veřejnost někdy dokáže odpustit, jindy nikoliv. Někomu nálepka „poznamenané osoby“ zůstane navždy. Herec totiž není jenom umělec, ale symbol veřejného života. A jakmile ten se naruší, cesta zpátky bývá dost trnitá.
Hvězda prvorepublikového filmu upadla do zavržení
Typickým příkladem zavržení se stala česká herečka Nataša Gollová. Ve 30. a 40. letech minulého století byla jednou z nejzářivějších hvězd českého filmu. Nejenže byla krásná, ale byla vzdělaná, inteligentní, vtipná, spontánní a komediálně nadaná. Její charisma bylo nezapomenutelné. Půvab a talent z ní udělaly idol.
Nataša Gollová se narodila roku 1912 v Brně a její původní jméno bylo Nataša Helena Štěpánka Hodáčová. Své umělecké příjmení přejala po dědečkovi Jaroslavu Gollovi, který byl historikem. Pocházela z velmi zámožné rodiny. Absolvovala dívčí gymnázium, poté studovala v Praze na Filozofické fakultě UK a také v Anglii. Hovořila anglicky, francouzsky, německy a rusky. Její umělecká kariéra začala v divadle v Olomouci, pak krátce pokračovala v ND v Bratislavě.

Odtud přešla do Vinohradského divadla a tam setrvala deset let. Režisér Martin Frič ji obsazoval do celé řady filmů; vzpomeňme například na Eva tropí hlouposti, Hotel Modrá hvězda či Kristián. Ty ji katapultovaly mezi největší hvězdy předválečné kinematografie.
Když sláva zhořkne
A pak přišlo to, co jí národ neodpustil. Zanevřela na ni veřejnost, kolegové i rodina. Za protektorátu měla Gollová milostný vztah s Wilhelmem Söhnelem, který zastával významnou pozici v Českomoravském filmovém ústředí. To v době německé okupace provádělo dozor nad českou kinematografií. A na základě toho byla po osvobození obviněna ze spolupráce s tehdejším Německem. I když se později ukázalo, že Söhnel nebyl v žádné tehdejší organizaci, tehdy byl Němec jako Němec.
Gollová se pak dobrovolně přihlásila jako ošetřovatelka do Terezína, kde se nakazila tyfem. Národ jí stejně neodpustil. I když v případě kolaborace s Němci šlo spíš o nedorozumění, její kariéra byla definitivně poznamenána. Na výsluní už se nikdy nevrátila. Přestože nebyla odsouzena, kariéru jí zničilo odsouzení společností. V 50. a 60. letech ještě občas hrála v menších divadlech, ale později se z filmové i divadelní scény zcela stáhla a občas mohla mít i strach vyjít ven na ulici.
Uhasínající hvězda
Nataša Gollová zemřela ve věku 76 let a je pohřbena na Vyšehradském hřbitově mezi českými uměleckými velikány. Herecký kolega Svatopluk Beneš o ní prohlásil: „Byla to vzácná žena. Inteligentní, vzdělaná, nadprůměrná.“ I když velká část veřejnosti Nataše Gollové neodpustila, přišly nové generace a ty ji posuzují jen podle charismatu a hereckého talentu. Tato herečka dokázala rozesmát i dojmout. A její filmy nás baví dodnes.