Jedno z nejbizarnějších českých příjmení má už jen 77 nositelů. Jakmile ho uslyšíte, pochopíte proč
Při probírání se starými matričními knihami nebo při sledování prvorepublikových filmů občas narazíme na příjmení, která dnes kolem sebe vůbec neslýcháme. Příjmení se mění pomaleji než křestní jména, přesto na ně dnes začínají působit nové společenské trendy. Odborníci varují, pokud jim podlehneme, některá tradiční příjmení jednoduše zaniknou.
Lidé se berou, rodí děti, často jim dávají jména po otci, a to i když rodiče sezdaní nejsou. Méně často neprovdané matky dávají dětem příjmení po sobě, ještě méně častěji si muži sňatkem berou příjmení ženy. A čím dál častěji ženy přejímají příjmení svého v nepřechýlené podobě. Jindy si zase jedinci vezmou příjmení úplně nové, to když jim to rodné přestane z nějakého důvodu vyhovovat.
Některá příjmení vnímáme dnes jinak
Vyprávět by o tom mohl třeba pan Pokálený, kteří aktuálně žijí v Česku jen čtyři. Pokud by se jim narodily už jen samé holky, které by svatbou přijaly příjmení svých mužů, Pokálení by v Česku vymřeli. O něco víc je v Česku Vošoustů. Jejich příjmení může být vnímáno dosti negativně a věříme, že si na základce užili své, podobně jako pan Prcin, který je v Česku jen jeden.
Věta nebo příjmení?
Podobně mizejí i česká příjmení, která připomínají spíše celé věty než jediné jméno. Například Osolsobě, Nejezchleba nebo Skočdopole se v historických záznamech objevují častěji než dnes, kdy se počet jejich nositelů snížil na pár set, a to dohromady. Ve mně přitom vždycky evokovaly hádanky, pokud má příjmení charakterizovat předka, který jej kdysi dostal jako první, co tím příjmením vlastně chtěli říct?

Tradiční česká příjmení pomalu mizí
V tomto duchu bychom mohli pokračovat s dalšími příjmeními, kterých už je dnes jako šafránu. Podle serveru nasejmena.cz najdeme několik příjmení, která pomalu, ale jistě ze seznamu českých příjmení mizí. V některých případech se tomu nelze divit, v současné době zní až moc bizarně.
Na vině je význam slov
Dříve to přitom byla běžná česká slova, jenže jazyk se mění a s ním význam některých z nich, takže nositelé některých příjmení se za ně mohou zcela legitimně stydět. V takovém případě se pak nastávající rodiče leckdy rozhodnou v tradici předávání příjmení nepokračovat a sňatkem nebo úředně to, co jim celý život překáželo, odstraní, tedy zvolí takové příjmení, na které už se nikdy nikdo neuchichtne.
Trend nebo nárok?
Na sociálních sítích se přitom v diskuzích ohledně příjmení setkáme i s názory, které tuhle volbu označují za podivný trend. Zpravidla to píší lidé se zcela běžným a nijak nedehonestujícím jménem. Jenže co takový Novák může vědět o tom, co cítí slečna Píčová v jedenácti letech, když se stane terčem posměchu?

Když změna znamená vysvobození
Přejímání příjmení v nepřechýlené podobě, přijetí příjmení partnerky při svatbě nebo úplná změna je tak rozhodnutím, které se dá pochopit. Možná je to trend dnešní doby, a i když se tomu pořád někteří diví, pro jiné to znamená možnost vymanit se ze spárů vlastního jména, zvlášť pokud jim nic dobrého nepřináší.
Když Smrt přijde na schůzku
Závěrem bych ráda vzpomněla na svou zkušenost z někdejšího zaměstnání. Měl k nám dorazit na jednání pan Smrt. Příjmení možná trochu neobvyklé, jenže není nijak vulgární ani směšné. Tedy až do chvíle, než mi došlo, že jednání s panem Smrtem povede můj kolega, rodilý Němec, který se svého německého přízvuku ani po letech v Česku nezbavil. A kdo zná aspoň německé základy, ví, že Němci čtou úvodní S jako Z. Zbytek už si jistě domyslíte…
Aktuálně se v Česku nachází pouhých 77 lidí s příjmením Smrt, zatímco v roce 2010 jich u nás žilo 82.
Někdy stačí jen málo
Kolegovi jsem doporučila, aby mu raději hned zkraje nabídl, že se budou oslovovat křestním. Takové faux pas jsme si nemohli dovolit. A mně došlo, že i příjmení, které je v Česku obvyklé, může i nechtěnou záměnou jediného písmenka přerůst v něco, co na vás může vrhnout úplně jiné světlo. Díky bohu, že si dnes můžeme sami zvolit, čím se budeme navenek prezentovat.
Zdroje: Seznam médium, iDnes, TN Nova, Naše jména
