Nejchytřejší lidé na světě přečtou tuhle větu do 6 sekund. Jste mezi nimi?

Jazykolamy dokáží během chvilky porazit i toho nejsebevědomějšího mluvčího. Někdo je odříkává bez problémů, jiný se u nich pěkně zapotí. Lingvisté říkají, že rychlost zvládnutí má co do činění s fungováním mozku. 

Češi mají stovky jazykolamů, které vznikaly po staletí v hospodách, na trzích a všude tam, kde se lidé bavili. A dnešní doba přinesla nové poznatky o tom, proč některé věty zvládnou zamotat jazyk i těm nejzkušenějším. 

Mozek musí při mluvení během vteřiny zkoordinovat desítky svalů v ústech, hrdle a plicích. Obvykle to funguje skvěle, dokud nenarazí na něco neočekávaného. Jazykolamy jsou přesně tím druhem překážky, na které naše řečové centrum není připravené.

Profese, kde se bez nich neobejdete

Spousta herců před každým představením trénuje výslovnost právě pomocí jazykolamů. V divadelních školách patří mezi základní výbavu každého studenta. Moderátoři se jimi rozcvičují před vysíláním a zpěváci je používají k posílení artikulačních svalů.

Logopedové nasazují jazykolamy jako nástroj při terapii. Děti s řečovými vadami často postupují od jednoduchých po složitější. Překvapivě se ukázalo, že pravidelné cvičení pomáhá i lidem bez problémů, zlepšuje se jim při tom celková plynulost projevu.

Proč se nám někdy zamotá jazyk?

Řeč vzniká spoluprací několika center v mozku. Levá hemisféra plánuje, co říct, zatímco pravá koordinuje melodii a rytmus. Když se objeví jazykolam, tyto systémy se začnou „hádat“ o tom, jak postupovat.

Navíc se ukázalo, že každý člověk má trochu jinak nastavené preference. Někdo snadno zvládne souhláskové shluky, ale potýká se s problémy s rychlým opakováním slabik. Jiný to má přesně naopak. Stres situaci ještě zhoršuje. Proto se stává, že někdo doma bez problémů odříká složité věty, ale na veřejnosti selže už i u těch jednoduchých.

Klasické jazykolamy, které zná každý

„Strč prst skrz krk“, tento jazykolam se stal doslova českým symbolem. Vznikl pravděpodobně někdy v 19. století a od té doby dokáže potrápit každého druhého Čecha. Druhým králem obtížnosti je: „Tři tisíce tři sta třiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes tři tisíce tři sta třiatřicet stříbrných střech.“ Kombinace čísel s opakováním „tř“ a „stř“ vytváří dokonalou past. 

Existují i kratší, ale neméně zákeřné varianty. „Pudl prdl pudr“ vypadá nevinně, dokud si ho člověk nezkusí zopakovat rychle desetkrát za sebou.

Faktory, které rozhodují o úspěchu

Rychlost není jediné kritérium. Mnohem důležitější je přesnost a schopnost udržet rytmus. Někteří lidé mají přirozenou výhodu díky lepší koordinaci mezi hemisférami mozku. Svou roli v tom hraje také věk. Děti často zvládají jazykolamy lépe než dospělí, protože je jejich mozek flexibilnější. Naopak po padesátce se koordinace mírně zhoršuje, ale dá se to kompenzovat tréninkem.

Stejně tak ráno, když je mozek čerstvý, mu jdou jazykolamy lépe než večer. Po alkoholu nebo při únavě se situace dramaticky zhoršuje.

Výzva pro čtenáře

Zkuste si nahlas rychle přečíst: „Náš táta má neolemovanou čepici. Olemujeme-li mu ji nebo neolemujeme-li mu ji?“ Zvládli jste to do šesti sekund bez zaváhání? Pokud ano, patříte mezi jazykově zdatnější část populace. Většina lidí se zastaví už u slova „olemujeme“. 

Neurologové objevili zajímavé souvislosti. Lidé s lepším propojením mezi hemisférami mozku mají výraznou výhodu při zpracování jazykolamů. Tato vlastnost je částečně vrozená, ale dá se rozvíjet. Při výzkumech se ukázalo, že některé oblasti mozku se při jazykolamech aktivují více než obvykle. Jedná se především o centra odpovědná za plánování pohybů a kontrolu pozornosti. 

Pravidelné cvičení jazykolamů skutečně zlepšuje celkovou kvalitu řeči. Proto je doporučují nejen při terapii, ale i zdravým lidem, kteří si chtějí zdokonalit svůj projev.