Z Česka se stala země strachu. Američané označili tato filmová místa za nejděsivější na planetě

Česká republika má dvě tváře. Jednu všichni známe: je krásná, s historickou architekturou s věžičkami, lázeňskými kolonádami a přírodou tak působivou, že od ní člověk zrak nemůže odtrhnout.  A pak je tu ještě jedna, která je mnohem temnější. Ta se neukazuje na turistických letácích a v průvodcovských brožurách, zato ji milují filmaři. Naši i zahraniční. Existují u nás totiž místa, která američtí tvůrci filmů považují za nejděsivější na planetě.

Jako by právě v těch našich rozpadajících se zdech hradů, starých tajných chodbách, stínech a mlze našli cosi, co jim jinde scházelo. Něco, co je krásné a strašidelné zároveň, jak píší v Los Angeles Times.

Prošla tudy historie…

Možná je to tím, že jsme zemí, která si pamatuje víc, než by chtěla. Každý kámen, každá věž, každý les má v sobě otisk minulosti. A ta k našemu národu nebyla vždycky laskavá. Když člověk prochází starými pevnostmi, jeskyněmi nebo opuštěnými kostely, hrady či skalami, uvědomí si, že to nejsou jen kulisy; že se víc podobají živým organismům. Máme pocit, že se díváme do očí něčemu, co mlčí, a přesto vypráví…

A právě filmaři jsou natolik vnímavé osobnosti, že to nejspíš cítí. Tak se nedivme, když i zahraniční tvůrci sáhnou právě po naší krajině, když hledají kulisy pro temné příběhy. A často se k nám vracejí. Také určitě kvůli levnější produkci, ale hlavně pro prostředí a atmosféru, kterou jinde nenajdou. Česko je zkrátka filmová kulisa světového formátu.

Pražské podzemí: město, co má vlastní stín

Česko je země, která se nebojí svých stínů. Tak si vezměte třeba Prahu. Praha je nádherné velkoměsto. Na povrchu. Ale Praha pod zemí je jiná. Temná, vlhká, stará. Uličky, které nevedou nikam. Temné a napůl zřícené podzemní chodby. Místa, která pamatují středověk, povodně, požáry i lidské příběhy, které se na povrch nikdy nedostaly. Natáčely se tu záběry pro filmy Van Helsing, Mission: Impossible i další projekty. Praha zkrátka umí být romantická, ale také děsivá.

Kostel v Lukové: duchové sedící na lavicích

Kostel svatého Jiří v Lukové je podivné místo. Když do něj vstoupíte, máte pocit, že vás někdo sleduje. Na lavicích tam sedí dvaatřicet sádrových soch, připomínající duše věřících, kteří se nikdy nevrátili domů. Atmosféra tohoto místa vás může naplnit úzkostí. Je známo, že kostel si zamilovali zejména zahraniční filmaři. Objevil se v britských a německých dokumentech o paranormálních jevech. Kde jinde by našli tak dokonalou kulisu pro příběh, který se má odehrávat mezi světem živých a mrtvých.

Terezín je pevnost, která šeptá i křičí zároveň

Terezín je místo, kde se historie obejít nedá. Je to pevnost, která v sobě nese tolik bolesti, že člověk cítí celou její tíhu už při vstupu. Zahraniční filmaři sem jezdí často; jednak kvůli autenticitě, a také kvůli nenapodobitelné atmosféře. Britská televizní stanice BBC dokonce svého času odvysílala reportáž o zdevastované terezínské pevnosti.

Natáčely se tu scény pro mezinárodní film Nabarvené ptáče, ale i řada dokumentů o druhé světové válce. Terezín je temný jiným způsobem než pražské podzemí nebo Luková: jeho temnota je skutečná, historická, nezpochybnitelná… A zalitá lidskou krví.

Adršpašské skály jsou labyrintem, kde se člověk může ztratit i sám sobě

Adršpašsko-teplické skály, což je největší a nejdivočejší skalní město ve střední Evropě, nejsou strašidelné v pravém slova smyslu. Jsou nádherné. Když se ale mezi nimi rozprostře mlha, když se projeví lom světla mezi skalními věžemi a když tam člověk zůstane chvíli sám, náhle pochopí. Pochopí i to, proč si je filmaři vybírají pro svou tvorbu. Z české produkce se zde točily pohádky Z pekla štěstí 2, Třetí princ, Princ a Večernice, Peklo s princeznou.

Ze zahraniční tvorby se zde, podle webů Travelking a Edna, natáčely některé záběry filmové ságy Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň: sourozenci Pevensiovi procházeli Gotickou branou, která je vklíněná do skal ve směru od Teplic nad Metují. Jako další se ve filmu objevila takzvaná Myší díra, což je tak úzká chodbička ve skále, že se jí člověk jen stěží protáhne. Při jejím průchodu máte velmi stísněný pocit. V Adršpachu se také natáčel seriál BBC Tři mušketýři.

Zdroje: KudyZNudy, Cestovinky, MinutovéZprávy