Nejděsivější reklama Československa: Pan Vajíčko měl být roztomilý, ale působil jako psychopat. Vzpomínáte?
Reklama v socialistickém Československu byla nedílnou součástí státní ekonomiky. Nepropagovala žádné značky. Její cíle byly jiné. Patřila k všudypřítomné propagandě. Nikoho proto nepřekvapí, že jejím cílem bylo mimo jiné vychovávat tehdejší obyvatele.
Reklamy v době socialismu byly jiné, než jaké známe dnes. Některé nás pobaví, u jiných si ťukáme na čelo. Jedná se například o známou reklamu na mléko. V ní se mladí lidé baví na diskotéce a popíjejí mléko. Do rytmu hudby se ozývají výkřiky: „Mléko! Mlíčko! Kluci, holky, mlíko!“ U této reklamy se jen smějeme, zato v jiné najdeme více napětí než v leckteré detektivce.
Reklamy za socialismu
Historie televizní reklamy se v naší zemi začala psát v roce 1967, kdy se na scéně objevil známý Pan Vajíčko. Úkolem této jednoduché siluety vejce, smekající klobouček, bylo uvádět reklamy. Byl s námi až do revoluce. Krátce po ní zmizel do nenávratna.
Zatímco v současné reklamě jde o propagaci značky, socialistická reklama dirigovala poptávky. V době socialismu byla ekonomika řízena centrálně, veškerá výroba se plánovala bez ohledu na poptávku. Často se proto stávalo, že ve sladech leželo některé zboží. Jeho cenu nešlo změnit, ta byla daná. Nezbývalo než ho propagovat pomocí televizní reklamy.
„Celebrity v nich vystupovaly, málokdo ví, že třeba pro Tukový průmysl reklamy natáčel pan Werich,“ vzpomíná Jiří Mikeš, bývalý vedoucí pracovník státního propagačního podniku Merkur.
Nabádání ke skromnosti
„Režim se snažil člověka nějakým způsobem celkově formovat,“ uvádí Denisa Hejlová z katedry marketingové komunikace a PR Univerzity Karlovy. A dodává: „Vysílala se i reklama na to, aby lidé nepili alkohol.“
Socialistická reklama nabádala občany tehdejšího Československa ke skromnosti. Tehdejší občan měl být uvědomělý a co se týká nákupu, umírněný. Výjimkou bylo zboží, kterého se vyrobilo moc a které proto leželo ve skladech. Tehdy nastoupila reklama, aby co nejvíce občanů přiměla k jeho koupi.
Napětí jako v detektivce
Idylická, pohodová scéna z přírody, která se náhle změní v scénu jako z hororu. Taková je socialistická reklama na zelí. Jako obvykle ji uvede nepostradatelný Pan Vajíčko. Reklama začíná idylickou scénou, ve které si dva roztomilí zajíčci pochutnávají na hlávkovém zelí. Scéna, kterou psychopati bytostně nesnášejí.
Ta se brzy změní na horor. Náhle kamera ukáže myslivce, jak nabíjí pušku a dlouho míří. Napětí by se dalo krájet. Kdo by si pomyslel, že by reklama na zelí mohla být tak napínavá! Ozve se výstřel. Okamžik leknutí vystřídá úleva. Žádný ze zajíčků neleží mrtvý na zemi, pouze se roztříští jedna z hlávek zelí. Objeví se stůl s miskami se zelným salátem. A Pan Vajíčko klidným hlasem, jako kdyby se nic nestalo, pronese: „A je tu zelný salát! Čerstvé vitaminy i v zimním období.“
Podle psychologů se jedná o učebnicovou ukázku jednání psychopatů. Psychopati milují vzrušení, chaos, rádi zraňují druhé. Nesnášejí, když je někdo v klidu.
Profil psychopatů
Pod pojmem psychopat si pravděpodobně představíte nějakého šíleného vraha typu Hannibala Lectera z filmu Mlčení jehňátek. Z většiny psychopatů se naštěstí nestanou vraždící monstra. Psychiatr a spisovatel Radkin Honzák definuje psychopata jako někoho, kdo nezná strach, někoho, kdo nemá dostatek emocí.
Jeho jednání popisuje slovy: „Třeba takový gangster, kterého chytili na letišti s plným batohem, pak klidně přizná, že daleko větší potěšení než pytel peněz, které z toho měl, u něj vyvolalo vlastní pašování.“
Psychopati jsou přesvědčeni o svých mimořádných kvalitách, kdo tvrdí opak, je jejich nepřítel číslo jedna. Jedná se o chladnokrevné, často velice inteligentní, arogantní, bezcitné manipulátory bez špetky soucitu, lítosti a pocitu viny.
Zdroj: idnes.cz, prozeny.cz, irozhlas.cz
